PRAHA Armádní vrtulníky, sanitky a nemocnice posílené o útvary vojenských doktorů. I tak by mohla v březnu vypadat česká akutní zdravotní péče, pokud nepřijdou do práce tisíce nespokojených lékařů.
Krizový scénář pro tuzemské zdravotnictví začala včera chystat Bezpečnostní rada státu společně s hejtmany.
Ministři a zástupci krajů se sešli poté, co ztroskotala jednání šéfa zdravotnictví Leoše Hegera s lékařskými odbory. Pomyslným jablkem sváru se přitom staly dvě miliardy, které Heger lékařům nabídl. Odbory popudilo, že by se o ně doktoři měli dělit třeba se zdravotními sestrami, a vyzvaly 3800 lékařů ve výpovědi, aby v protestu vytrvali.
Vláda už ale doktorům nechce přidat ani korunu, a pokud je nepřesvědčí jinak, chce je nahradit vojenskými lékaři. „Polní nemocnice se s vysokou pravděpodobností stavět nebudou,“ žertoval premiér Petr Nečas. Armáda má podle něj ale k dispozici lékaře i techniku, které bude možné v případě potřeby využít. „Armáda má vrtulníky, sanitky a další techniku, která může být nasazena za situace, kdy třeba v některých nemocnicích bude omezen rozsah péče a pacienti se budou potřebovat dostat do nemocnice jiné,“ uvedl Nečas.
Akutní péči by měly zajistit i tři vojenské nemocnice a vojenští lékaři. Akreditovaných doktorů ale má armáda podle informací LN pouze 230 a dalších 150 je v přípravě. Ministr obrany Alexandr Vondra proto už včera varoval, že jeho podřízení krizi nevyřeší. „Neznamená to, že armáda je schopná vše nahradit, může jen pomoci,“ uvedl v ČT.
Kolik by nasazení armády stálo, nechtěl Nečas prozradit, peníze na zajištění péče o pacienty prý ale vláda najde.
Pokračování na str. 3
Vláda neustoupí, pomůže armáda
Dokončení ze strany 1
Kromě armády a jejích lékařů se musí do řešení krize zapojit i jednotlivé nemocnice. Ministerstvo zdravotnictví jim rozešle pokyny, aby odložily plánované operace a připravily se na přijímání akutních pacientů. Před 1. březnem by rovněž špitály měly podle Hegera „propustit domů propustitelné pacienty a přichystat si tak kapacity pro pacienty odjinud“. Za ministrem pořád stojí i prezident Václav Klaus. „Myslím, že dále ustupovat není možné,“ vzkázal prezident. Režim podobný tomu o prázdninách může podle Hegera fungovat až dva měsíce. Pak ministr doufá, že se doktoři vrátí. „Není pochyb o tom, že celá řada lékařů nemá alternativu k protestu,“ řekl. Stejnou výzvu k mobilizaci rozešlou nemocnicím i hejtmani. Šéf asociace krajů Michal Hašek (ČSSD) nicméně včera znovu vyzval vládu, aby se s doktory dohodla.
„Každé řešení prostřednictvím krizového stavu bude dražší než dohoda,“ uvedl. Na jednání Bezpečnostní rady státu proto také hejtmani navrhli i čtyři ústupky, které by mohly lékařské odbory obměkčit. Mezi nimi vytvoření jednotné a jednoduché tarifní tabulky, která by platila pro všechny zdravotníky.
Vyhlášení krizového stavu, který by mohl lékaře přimět vrátit se do práce, podle hejtmanů nic neřeší. „Krizový zákon není tvořen na tyto situace, ale pro živelní pohromy,“ argumentoval středočeský hejtman David Rath (ČSSD). Výjimečný stav by prý navíc mohl platit nanejvýš 30 dnů. Kosovo, Irák, Afghánistán... Vysočina?
Vláda je připravena nasadit armádu, pokud lékaři splní své hrozby a v březnu odejdou. S akutní péčí by měli pomoct vojenští doktoři, těch má ale vojsko k dispozici jen asi 230 s akreditací a 150 v přípravě. Využít by se měly také tři vojenské nemocnice a vrtulníky. Polní nemocnice premiér Nečas zmínil zatím jen v žertu.
