Nový premiér Jan Fischer už má vládní limuzínu a ochranku. Sestava jeho kabinetu „krystalizuje“.
Budoucí ministři raději mlčí.
PRAHA Vládní Strakova akademie zatím „patří“ premiérovi v demisi Mirku Topolánkovi. Nový premiér Jan Fischer má k dispozici prostory v pražském Hrzánském paláci. „Může tady úřadovat, kdykoli bude potřebovat, například při jednání o nové vládě,“ řekla mluvčí Topolánkovy vlády Jana Bartošová. Ve Strakově akademii začne Fischer úřadovat až po devátém květnu.
Také aparát úřadu vlády zatím slouží Topolánkovi. Podle mluvčí Bartošové si ho Fischer bude „pomalu přebírat“. Nový premiér je zatím k vidění především ve statistickém úřadu, kterému ještě před pár dny šéfoval. „S panem Fischerem je to trošku složitější, musí se ještě vypořádat s agendou, kterou měl jako šéf statistického úřadu,“ říká jeho mluvčí Roman Prorok. „Žádná jednání v Hrzánském paláci zatím neproběhla.“
Jména většiny nových ministrů, na kterých se shodli koaliční i opoziční politici, jsou již známá. Mohou se ale ještě změnit.
Například novým ministrem životního prostředí měl být vysokoškolský učitel a ekolog Svatomír Mlčoch. Podle informací LN ale nabídku stát se šéfem resortu po Martinu Bursíkovi odmítl.
Ani na ministerstvu kultury ještě není zcela jasno. Spekuluje se o Martinu Štěpánkovi, který ministerstvo krátce vedl v první vládě Mirka Topolánka. Štěpánek ale tuto variantu LN nepotvrdil. „Nevím, co se děje. Sice jsem něco zaslechl, ale teď jsem na dovolené v Egyptě. Zatím mě nikdo oficiálně neoslovil. Až se vrátím, budu moudřejší,“ prohlásil Štěpánek. V souvislosti s tímto resortem se objevilo i další jméno - šéfa Národní galerie Milana Knížáka.
Žádný z možných ministrů se nechce vyjadřovat ke svým plánům v resortu a někteří mlčí úplně. „Nechci komunikovat a zveřejňovat žádné informace, dokud vše nebude definitivní,“ vzkázal pravděpodobný budoucí ministr práce a sociálních věcí Martin Šimerka. Na úřadu je už dlouho, za ministra Petra Nečase (ODS) stejně jako za jeho předchůdce Zdeňka Škromacha (ČSSD) byl šéfem všech úředníků. Stejně strohý byl adept na ministra zahraničí diplomat Jan Kohout. „Nebudu do určité doby odpovídat na žádné otázky,“ napsal v textové zprávě Kohout. Také předseda Českého báňského úřadu a možný ministr průmyslu a obchodu Ivo Pěgřímek prostřednictvím svého mluvčího mlčel: „Strašně se omlouvá. Ale dokud nebude oficiálně osloven premiérem, nebude se vyjadřovat.“ Sdílnější byl adept na ministra spravedlnosti advokát Aleš Pejchal. „O svých plánech bych zatím nechtěl konkrétně hovořit, nejsem ministr, počkejte, až jím budu,“ řekl Pejchal. „Mohlo by to uškodit premiérovi i mně.“ Pokud jde o jeho názory, každý si je prý může přečíst v jeho nedávno vydané knize Základní slova. Například politiky v ní zmiňuje jako původce rozvalu právního státu - proto, že nadměrnou tvorbou zákonů a příkazů zbytečně zasahují do všech sfér života. Pejchal ale roli ministra nemá jistou. Podle MF Dnes s ním má problém část ODS, jejíž senátoři ho před časem odmítli jako kandidáta do Ústavního soudu, kterého prosazoval Václav Klaus.
Šéf antimonopolního úřadu a možný ministr vnitra Martin Pecina protestuje proti tomu, že by se do funkce hnal: „Média mě popisují jako člověka, který se někam cpe. Máme tam být na pět měsíců, a ještě za to dostaneme za uši.“
