PRAHA Je to dobrá zpráva pro handicapované a romské děti. V budoucnu by se jich mělo do běžných základních škol dostat mnohem víc, než je tomu dnes. Napomoci by tomu měl národní akční plán, který včera schválila vláda.
Právě za velice nízké počty romských dětí v běžných základních školách je Česká republika dlouhodobě kritizována. Nyní by se proto školy měly snažit vyhovět speciálním potřebám těchto dětí a předcházet jejich sociálnímu vyloučení.
„Naším přáním a cílem je maximum dětí, které mohou navštěvovat běžnou školu, do této školy zařadit,“ uvedla ministryně školství Miroslava Kopicová.
Podle ní je nyní asi pět procent dětí, které přicházejí do školy a potřebují speciální péči. „Na úrovni regionálního školství máme vytvořený velmi dobře fungující systém speciálních škol, systém praktických škol,“ řekla ČTK s tím, že tyto školy navštěvují zhruba tři procenta z oněch pěti, které skutečně potřebují speciální péči. „Dvě procenta se vzdělávají v normálním vzdělávacím proudu,“ dodala ministryně. Cílem plánu je toto procento zvýšit.
Schválením akčního plánu se celá vláda přihlásila k tomu, že je vzdělávání těchto dětí jednou z jejích priorit. Stejně jako tomu je již dávno v Evropě. K vypracování národního akčního plánu se navíc zavázala v odpovědi Evropskému soudu pro lidská práva již minulá vláda.
„Tato strategie je vůbec první komplexní plán České republiky, jak si poradit se začleňováním všech dětí v celém vzdělávacím systému,“ řekl LN vrchní ředitelka sekce speciálního vzdělávání na ministerstvu Klára Laurenčíková.
V praxi by měl národní akční plán například víc provázat peníze s konkrétní podporou ve školách. „Když například poradna řekne, že by nějaké dítě mělo mít pedagogického asistenta, neměla by už rodina řešit, že na něj nesežene peníze,“ popsala Laurenčíková.
Předškolní péče nefunguje Národní plán počítá i s mnohem jasnějším určením toho, na jaké pomůcky a péči má dítě se svým postižením nárok. Mělo by přibýt asistentů pedagoga a víc vzdělávat by se měli i učitelé, tak aby zvládali práci s rozmanitým kolektivem.
Vládní plán se sice týká i handicapovaných dětí, výrazné změny si odborníci a neziskové organizace slibují hlavně v péči o romské děti. Právě ony velmi často končí v praktických školách, které jsou přitom určeny pro děti s lehkým mentálním postižením.
Navíc jak ukazují poslední mezinárodní studie, Česko příliš nezvládá ani předškolní péči o romské děti. Je zde totiž totální nedostatek jeslí nebo jiných veřejných zařízení pro děti od 6 měsíců do 3 let. Místo toho vznikají soukromé instituce, které nabízejí hlídání dětí za hodně peněz. Na ty však sociálně slabé rodiny nemají a nemohou je využívat. Přitom kontakt dětí s učiteli by vedl k jejich psychickému a komunikačnímu rozvoji. Tyto děti se často poprvé setkají s autoritou vyučujícího až na základních či praktických školách.
***
Romští školáci Průzkum ministerstva školství ukázal, že z celkového počtu všech romských dětí jich 26,7 procenta navštěvuje bývalé zvláštní školy. Ze všech neromských dětí jich do těchto škol chodí jen 2,17 %. Přes 95 % dětí, které absolvovaly „zvláštní“ školy, pak studuje na střední škole bez maturity. Podle průzkumu Ligy lidských práv z roku 2005 studuje na praktických základních školách až 75 procent romských dětí. Situací se už zabýval i Evropský soud pro lidská práva. Ten v roce 2007 rozhodl, že Česko porušilo právo na vzdělávání u 18 romských dětí tím, že je neoprávněně zařadilo do zvláštních škol.
