Současná vláda je podle předsedy ČSSD Jiřího Paroubka "euroostudná", protože jako vláda předsednické země nemá jasný postoj vůči EU a není schopna prosadit schválení lisabonské smlouvy.
Paroubek vládu kritizoval i za stav justice, chaos v přípravě zákonů a za nedostatek mateřských školek. "Pane premiére, nesnažte se vzbudit dojem, že po pádu vaší vlády nastane chaos. Vaše vláda je totiž chaos," prohlásil. Zároveň ujišťoval, že jeho strana má připravený plán.
Podle Topolánka může za současnou politickou krizi především jediný člověk - šéf ČSSD Jiří Paroubek. Vláda měla od počátku jen křehkou většinu. Získala ji díky hlasům dvou bývalých poslanců ČSSD. "Bylo otázkou času, kdy toto napětí ve sněmovně přeroste v krizi," uvedl Topolánek. Řekl, že sněmovna je prakticky zablokovaná, "nikdo neprosadí nic" a plýtvá se časem na "žabomyší války". Svržení vlády by podle něj ale situaci nezlepšilo. "Pád vlády nezmění kouzelným proutkem poměry v tomto sboru, naopak padne jediný orgán, který může řešit problémy občanů," řekl předseda vlády.
Topolánek slíbil, že pokud vláda přežije hlasování o nedůvěře, přepracuje reformní zdravotnické zákony a zahájí okamžitě jednání s opozicí o krocích proti ekonomické krizi.
Vláda také "rázně dotáhne všechny kauzy" i případ Krakatice, dodal premiér. Podle něj má jeho kabinet "manko" v tom, že byl nedůrazný "při rozplétání kauz" z doby vlády ČSSD.
Lubomír Zaorálek ve faktické poznámce po vystoupení premiéra Mirka Topolánka 'zavtipkoval' a přirovnal vládu k pohádce Dařbuján a Pandrhola. "Čuníka nebylo možné zabít, Čunka zase odstranit..."
Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) a David Rath (ČSSD) se poté vzájemně uráželi. Kalousek hovořil o chlívku v souvislosti se sociální demokraci, Rath mu opáčil, že "raději ve chlívku, než v lihovaru, kde berete informace vy."
Na schůzi k nedůvěře vládě chybí jen dva nemocní koaliční poslanci. Opozice je kompletní. V sále však bylo v úvodu jednání přítomno pouze 171 poslanců. Svou neúčast pro nemoc omluvili pouze poslanci Tomáš Kvapil (KDU-ČSL) a Vladimír Hink (ODS). Koalice však k tomu, aby její vláda odolala i pátému pokusu o sesazení, většinu nepotřebuje. Na rozdíl od opozice, která musí na svou stranu získat ještě čtyři poslance.