Stropy pro výrobu elektřiny vycházejí z evropského nařízení, které stanovuje hodnotu stropu na 180 eur za megawatthodinu. Národní státy si ale mohou samy rozhodnout o konkrétní výši. Česko se rozhodlo stropy rozlišovat podle typu výrobního zdroje.
Nejnižší cenový strop bude pro jadernou energetiku, kde bude 70 eur za megawatthodinu. U větších uhelných zdrojů (nad 140 MW) byla stanovena hranice 170 eur za megawatthodinu, u menších uhelných zdrojů (to 140 MW bude hranice 230 eur za MW, u obnovitelných zdrojů energie 180 eur za MW, v případě výroby z plynného paliva z biomasy 240 eur.
Premiér i ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela řekli, že odvod nepředstavuje dvojí zdanění pro firmy, které podléhají i dani z mimořádných zisků, takzvané windfall tax, které také premiér říká válečná daň.
Ministr financí Zbyněk Stanjura řekl, že o odvod lze snížit daňový základ, a proto se tím sníží i základ pro platbu windfall tax. Podle ministerstva financí by windfall tax společně s cenovými stropy měla příští rok přinést do rozpočtu sto miliard korun. Vláda z nich chce financovat kompenzace pro občany a firmy kvůli vysokým cenám energií.
Novela o sdílení místně vyrobené elektřiny, kterou také ve středu schválila vláda, by měla podle ministerstva průmyslu a obchodu umožnit rozvoj komunitní energetiky, která pomůže domácnostem, obcím i firmám usnadnit výrobu vlastní energie především z obnovitelných zdrojů.
Díky novele bude možné veškerou vyrobenou energii sdílet mezi odběrnými místy, která budou členy energetického společenství. Už nebude nutné posílat přebytky vyrobené energie zpět do sítě.
Skončí 10 tisíc nadbytečných předpisů
Vláda kývla i na zrušení více než deseti tisíc nepoužívaných a nadbytečných předpisů. Tisíce nadbytečných předpisů podle ministerstva orientaci v právním řádu ztěžují. „Vláda plní, k čemu se zavázala před volbami,“ řekl premiér Fiala. Potvrdit to ještě musí parlament.
V případě 6667 předpisů jde o předpisy, které jsou sice platné, ale reálně se neuplatňují. Dalších 3616 předpisů už v minulosti zrušilo některé obecné ustanovení, ale v právním řádu se nadále objevovaly, doplnil Fiala.
„Z hlediska reálné praxe je existence těchto předpisů zcela nadbytečná, nicméně jedním z hlavních problémů je právě skutečnost, že nelze často přesně říci, které právní předpisy jsou stále platné, a které nikoliv,“ uvedlo ministerstvo vnitra v předkládací zprávě ke svému návrhu.
Mezi předpisy, které ministerstvo navrhuje zrušit, jsou zákony i vyhlášky z období od první republiky do současnost. Zrušena by měla být například norma z roku 1918, kterou byly v Československu zřízeny nejvyšší správní úřady, vyhláška z roku 1985 o úpravách pracovní doby nebo zákon o zahájení činnosti jihlavské pobočky Krajského soudu v Brně z roku 2008.
Půl miliardy na nová místa ve školách
O půl miliardy korun na 7,3 miliardy korun navýšila vláda prostředky na výstavbu škol. „Vznikne 11 tisíc nových míst pro školáky,“ řekl premiér Fiala. Zejména v okolí Prahy chybí základní školy.
Náměstkyně ministra školství Martina Běťáková řekla, že okamžitě bude vypsána výzva pro šest obcí ve Středočeském kraji, které mají připravené projekty, otevřen bude i program pro obce po celém území státu, kde má vzniknout 5 tisíc nových míst. Vycházet bude program z regionálních potřeb, Mezi městy, kde chybějí místa, jmenovala Plzeň, Liberec, Brno.
