ČEZ v pondělí zveřejnil zprávu o odměňování, podle které má všech osm členů představenstva nárok na plnou výši roční odměny za loňský rok. Celkem si tak rozdělí téměř 135 milionů korun. V průměru tak na každého z nich připadá 16,9 milionu.
Nejvíc dostane šéf představenstva a generální ředitel Daniel Beneš, který má nárok na téměř 34,9 milionu korun. Další bonus dostane z dceřiných firem. Zpráva přichází v době, kdy razantně rostou ceny energií a také ČEZ plánuje od července výrazně u části zákazníků zdražit.
„Žijeme v právním státě, kde se, doufám, dodržují smlouvy. Odměny vycházejí z uzavřených smluv, protože manažeři mají uzavřené pracovní smlouvy,“ uvedl na dotaz moderátorky ohledně milionových odměn pro všechny členy představenstva energetické společnosti ČEZ ekonomický expert vládní ODS Jan Skopeček.
„Je to pro vás obhajitelné, je to v této nenormální době v pořádku?“ ptala se Skopečka moderátorka. „ČEZ je špičková firma s vysokým obratem a nerad bych, aby se stala nekonkurenceschopnou. Špičkovou instituci vedou špičkoví manažeři, kteří mají vysoké odměny. Rozumím, že bych mohl získávat laciné body od diváků, kdybych řekl, že je to špatné a neměli by si vyplatit ani korunu. Ale já nechci, abychom do podniku typu ČEZ přijímali manažery, kteří pak nebudou konkurenceshopní,“ vysvětlil Skopeček.
„Do takového podniku není dobré dávat podprůměrné manažery, kteří by dostávali méně odměn. ČEZ by tak generoval menší zisky, což by znamenalo menší odvody,“ dodal.
S odměnami ale nesouhlasí šéf poslanců opoziční SPD Radim Fiala. „V této době je to velmi těžko obhajitelné. I já si přeju, aby ČEZ měl skvělé manažery, protože energetika je základ a to nemůže dělat průměrný člověk, představenstvo ČEZ opravdu pracuje dobře, jsou nadprůměrní. Nemluvím o platech, ale odměny jsou neobhajitelné. Problém je v tom, že energii platí občané,“ řekl Fiala.
Odměny připravovala dozorčí rada, která manažery kontroluje. Podle Fialy měla tato rada odměny predikovat. ČEZ by měl dle jeho slov dát lidem peníze, aby se ceny energií snížily. „Odměny nesouvisí s nynějším nárůstem cen. Odměny vychází z cílů z minulého roku,“ vysvětlil Skopeček. Pro příští rok by podle něj bylo dobré na toto téma otevřít debatu.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš uznal, že nepůsobí vhodně, pokud se lidé v době energetické krize dozvídají o milionových odměnách a rostoucím zisku energetické společnosti. „Manažeři by mohli část odměn darovat jako gesto například skrze nadace ČEZ,“ navrhl vicepremiér Bartoš v Otázkách Václava Moravce České televize.
Hnutí ANO se na odměnách neshodne
Milionové odměny, které dostane vedení ČEZ, nejsou v pořádku podle bývalé ministryně financí a šéfky poslaneckého klubu hnutí ANO Aleny Schillerové. Členům představenstva, kteří si mezi sebe rozdělí téměř 135 milionů korun, nic nebrání v tom se části odměn vzdát, řekla tento týden pro Rádio Impuls.
„V této těžké době, kdy celá řada občanů není schopna platit své závazky a dostávají se do obrovských problémů, by se této odměny nebo alespoň významné částky měli vzdát,“ doplnila. Připomněla přitom, že i ČEZ má od 1. července navyšovat ceny.
Spolustraník Schillerové Karel Havlíček kritikou v neděli ale šetřil. „Odměny dříve byly ještě daleko vyšší. ČEZ je zásadní strategická společnost a podobně vysoké odměny jsou i v soukromém sektoru, s kritikou bych byl opatrnější,“ řekl bývalý ministr průmyslu a obchodu Havlíček. „Za nás byly odměny nastaveny, tak že jsou řádově nižší. Před námi měl generální ředitel i 700 milionů,“ řekl.
Výši odměn hájí viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. „Myslím si, že to vůči vedení není oprávněná kritika. Je povinností manažerů, aby firma co nejvíce vydělávala,“ řekl Špicar.
„Princip odměn byl takto nastaven dlouhodobě. V privátním sektoru jsou podobné odměny běžné a považuji za správné, aby manažeři byli dobře placeni, a proto byli více odolní vůči korupci a hájili pouze zájmy ČEZ,“ konstatoval Špicar. „Snižování odměn není to pravé, bavil bych se o tom, co s dividendou, to je věc vlády,“ dodal.
Energetická skupina ČEZ měla v loňském roce čistý zisk 9,9 miliardy korun, který byl meziročně o 81 procento vyšší. Celková odměna člena představenstva se člení na pevnou a pohyblivou složku odměny. Pohyblivá složka odměny závisí na plnění ukazatelů výkonnosti, které pro členy představenstva stanovuje a vyhodnocuje dozorčí rada.
Zastropování cen benzínu není řešení, řekl Skopeček
Zastropování cen je v současné situaci podle Skopečka jedno z nejméně vhodných opatření. V Maďarsku krachují majitelé malých benzinových pump a to znamená ráj pro spekulanty. „Přineslo by to více problémů. Ve srovnání s Německem jsme na tom stále dobře. Před krizí jsme byli s cenami pod průměrem, Německo sice cenu snižuje, ale cena tam byla před krizí dramaticky větší,“ vysvětlil.
Vláda podle něj na energetickou krizi reaguje dostatečně. Fiala z SPD její kroky naopak kritizuje. „Když se podíváte na srovnání zemí v Evropě, co dělají pro občany, česká vláda pro občany dělá úplně nejméně,“ uvedl Fiala.
SPD by podle něj preferovalo sektorovou daň pro nadnárodní finanční korporace. „Vyvádějí odsud až 500 miliard ročně. První sektorová daň pro ty, kteří tady neplatí vůbec nic. Je to nespravedlivé,“ řekl Fiala.
Vláda nedělá pro lidi nic, míní Fiala z SPD
„Česká vláda dělá pro občany nejméně z celé Evropy, téměř nic,“ uvedl Fiala. Naopak Skopeček je přesvědčen o tom, že vládní pomoc „nejsou drobky“. „Není pravda, že vláda nic nedělá. Vláda dělá maximum možného,“ oponoval Skopeček.
Levnější elektřinu by podle plánu SPD, jak jej představil Radim Fiala, zajistilo odstoupení od Zelené dohody pro Evropu (Green Deal), od obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a vystoupení z energetické burzy, kdy by vznikl sociální tarif pro obyvatele i firmy a na burzu by z Česka šly jen přebytky výroby elektřiny. „Zakopaný pes je v energiích,“ míní Fiala.
Podle Skopečka problémy v této věci způsobila nejen ruská invaze na Ukrajinu, ale také ambiciózní zelené cíle v evropské politice a tlak na rychlou dekarbonizaci ekonomik. „Jsem přesvědčen, že to západní Evropa přepálila a že teď je čas na to, aby se jednotlivé programy přehodnotily,“ uvedl.
Úsporný tarif, který připravuje vláda, je podle něho řešením důsledků, nikoli příčin. Základem tarifu má být podle dřívějších informací ministerstva průmyslu a obchodu zajištění slevy domácnostem slevu na určitou část spotřeby energií, a to elektřiny i plynu, a tím je i motivovat k energetickým úsporám.
