„Bylo to docela vstřícné jednání, pan ministr nám vysvětlil, jak to je doopravdy. Řeší se nyní analýzy kvůli 900 milionům. Těší nás, že ministerstvo bude daný požadavek i nadále vznášet na vládě,“ shrnul jednání pro iDNES.cz Petr Baierl, předseda Vysokoškolského odborového svazu.
Šéf školského rezortu Vladimír Balaš zadal vysokým školám zpracování analýzy o uplatitelnosti absolventů na trhu práce, počtu studijních programů, tarifech a mzdách. Po rektorech pak chce, aby mu poslali vlastní doporučení pro rozdělování peněz. „Na základě toho vznikne plán, který pan ministr předloží vládě. Ta pak snad schválí oněch 900 milionů,“ doufá Baierl.
Rektoři mají svá doporučení poslat na ministerstvo školství do 21. dubna, Balaš se pak začátkem května spojí s odboráři a seznámí je s výsledky celkové analýzy. Následně se oba tábory setkají.
„Budeme ještě analyzovat data, která k tomu máme. Domluvili jsme se, že začátkem května se k tomu znovu sejdeme a uvidíme, co s tím budeme dělat dál,“ uvedl Balaš.
Když vláda peníze neschválí, hrozí další stávky
Vysoké školství je podle odborářů podfinancované, a je proto podle nich potřeba, aby stát univerzitám v následujících letech posílal více peněz. S ministrem chtěli jednat o nespokojenosti akademiků se mzdami na některých fakultách.
Svaz cílí na to, aby podíl rozpočtu univerzit na hrubém domácím produktu (HDP) tvořil v roce 2024 alespoň 0,6 procenta. Proti nynějšku by tak podle předsedy VOS vzrostl zhruba o 0,2 procentního bodu. Kvůli rozdílným odměnám vyučujících na různých fakultách univerzit akademici také požadují zrovnoprávnění mzdových tarifů.
To, že jsou univerzity v Česku podfinancované, tvrdí rovněž Česká konference rektorů a Rada vysokých škol. Na vzdělávání na veřejných vysokých školách je letos podle ministerstva školství určeno 30,9 miliardy Kč, tedy o 2,3 miliardy víc než loni.
Další peníze podle mluvčí úřadu Anety Lednové plynou univerzitám z dotací na výzkum a vývoj. Akademici tvrdí, že za posledních deset let klesl podíl rozpočtu vysokých škol na rozpočtu ministerstva školství z 17,76 procenta na 12,12 procenta.
V tuto chvíli tak akademici složili zbraně a vyčkávají, jak rokování na vládě dopadne. Pokud by ale skončilo fiaskem, jsou připraveni znovu zasednout a jednat radikálněji. „Určitě stávku nevylučujeme, lidé skutečně odchází do soukromého sektoru a nebo učí v regionálním školství,“ doplnil pro iDNES.cz Baierl.
