PRAHA Škrtat a snižovat státní dluhy, nebo podpořit oslabenou ekonomiku dalšími státními výdaji? Frekventovanější otázku dnes v debatách politiků neuslyšíte.
Oba názory mají své politické mluvčí i intelektuální lídry, podpírající je výsledky svých výzkumů a pozorování. A skoro se dá říct, že názory rozděluje Atlantik víc než pravo-levá politická osa.
K fiskálním konzervativcům dnes patří většina Evropy i guvernér Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet. Svá rozhodnutí opírají o výzkumy italského profesora Harvardu Alberta Alesiny. Ten prošel finanční historii všech velkých rozpočtových reforem v zemích OECD v letech 1970 až 2007. „Snižování státních dluhů přes škrty výdajů neprohlubuje recesi, ale naopak pomáhá zemi nastartovat ekonomický růst,“ říká Alesina v rozhovoru pro LN. „Navíc neplatí konvenční moudrost, že za bolestné škrty politici zaplatí. Naopak vlády, které udělaly skutečně velké a odvážné škrty krátce po zvolení, svůj mandát většinou obhájily.“ Kabinet rozpočtové zodpovědnosti Petra Nečase je typickým stoupencem tábora alesinovců.
Proud stimulantů je v kurzu v USA. Patří k němu ekonomičtí poradci Baracka Obamy i šéf Fedu Ben Bernanke. Intelektuálním vůdcem je jim nositel Nobelovy ceny za ekonomii a sloupkař New York Times Paul Krugman. „Zastánci tvrdé linie rozpočtových škrtů zapomínají na lekci z velké deprese třicátých let. Prudké snižování dluhů přidusí oživení. Slabé ekonomice je třeba nějaký čas pomoci státními výdaji,“ tvrdí Krugman.
Debatu v posledních dnech rozvířili přitvrzením názorů oba guvernéři. „Zkušenosti ukazují, že snížení dluhů přes rozpočtové škrty a strukturální reformy podpoří růst,“ napsal přesně podle závěrů Alesinových výzkumů do Financial Times Trichet. „V krátkodobém horizontu musíme pokračovat v rozpočtových stimulech,“ oponuje Bernanke.
Rozhovor s Albertem Alesinou čtěte na straně 16
