„K vojákovi patří zbraň. V současné době musíme vyřešit, kde ty zbraně uložíme, aby byly pro aktivní zálohy dostupné,“ řekl Bečvář novinářům. Uskladněny by mohly být například u nejbližší posádky. V současné době v případě cvičení dostanou členové záloh zbraň na začátku akce, pokaždé tak cvičí s jinou. Stejné to je například s přilbou a dalším zařízením.
Armáda také hodnotí materiál, který aktivní zálohy využívají při cvičeních. „Někde se mi zdá, že ten materiál není úplně využitelný,“ poznamenal Bečvář s tím, že by i záložáci měli mít k dispozici třeba spojovací zařízení, které by bylo technicky ze „současné generace“.
Armádní odstřelovači si pořídí nové velkorážní pušky. Vyjdou na 45 milionů |
V současné době má armáda k dispozici 1200 členů aktivních záloh, tabulkově by jich přitom mohla mít až 2500. Do budoucna by navíc jejich počet měla navýšila až na 5000. Stavy se ale v posledních letech nedařilo naplňovat. Ke změně má pomoci kromě změny příslušného zákona, který aktivní zálohy zatraktivní finančně pro „záložáky“ i jejich zaměstnavatele, mimo jiné i aktualizace propagačních materiálů.
„Každý propagační materiál potřebuje určitou obnovu, čili pracujeme na tom, aby ten materiál byl aktuální, aby oslovil co nejširší veřejnost,“ řekl náčelník generálního štábu.
Odměna 1000 korun denně
Bečvář ve čtvrtek novinářům také řekl, že by armáda chtěla v jarních měsících zorganizovat větší cvičení, které by postupně absolvovaly všechny roty aktivních záloh. „Nebylo by to týdenní cvičení, bylo by to cvičení na delší dobu,“ doplnil Bečvář s tím, že akce je na počátku plánování. Propojena by ale měla být s cvičením bojových jednotek. Aktivní zálohy by podle něj měly mít pocit, že o nich armáda a bojové jednotky vědí a že je armáda potřebuje.
V současné době „záložáci“ dostávají odměnu 500 korun měsíčně, při cvičení dále náhradu mzdy a „kapesné“ v průměru 25 korun za den cvičení. Nově by měsíční odměna měla být 1000 korun. Za každý den cvičení by „záložáci“ dostávali plat odpovídající průměrnému tarifu profesionálního vojáka na stejné pozici. Vojáci v záloze by měli nárok také na proviantní či výstrojní příspěvek či na rekondiční pobyty.
Pokud by se armádě podařilo získat plánovaných 5000 členů aktivních záloh, ročně by ji změna přišla podle odhadu na 315 milionů korun. Ministerstvo obrany ale předpokládá, že vzestup nákladů bude pozvolný. Argumentuje také tím, že jeden profesionální voják armádu stojí 571 500 korun, u vojáka v záloze by to po přijetí zákona bylo 153 tisíc korun ročně.
