O příležitostech, které poskytuje prostředí po finanční krizi, mluví Čína v souvislosti s expanzí bankovního sektoru do zahraničí již několik měsíců.
„V budoucnosti bude Čína věnovat větší pozornost investicím v zahraničí, rozšíření dovozu nebo zvýšení domácí spotřeby,“ řekl čínský ministr obchodu Chen Deming minulý týden na Světovém ekonomickém fóru v Davosu.
Koncem ledna koupila ICBC, která je největší bankou světa z hlediska tržní hodnoty, 80procentní podíl v americké Bank of East Asia.
Tento podíl ji stál 140 milionů dolarů (přes 2,5 miliardy korun). ICBC se stala největší bankou světa v roce 2007, kdy porazila Citigroup. Další obrovská čínská banka, China Development Bank, je momentálně jedním ze čtyř vybraných zájemců o koupi velké části německé banky WestLB AG.
Podle listu Financial Times mohou být zmíněné snahy Číny pouhou špičkou ledovce, protože čínské banky a investiční fondy nyní doslova číhají na další možné bankovní obchody hned v několika evropských zemích, včetně Německa a Španělska.
Zahraniční aktivity Číny na globálním trhu rapidně rostou a roste i její ekonomický vliv. Většina tamních finančních institucí i velkých firem je v rukou státu, a tudíž jsou čínské investice do zahraničí řízeny centrálně, vládou.
„Čínská vláda plánuje výraznou podporu investic domácích firem v zahraničí a chce také zvýšit své nákupy v zahraničí,“ uvedl čínský ministr obchodu.
Mimo investice a nákupy Čína poskytuje do zahraničí také velký objem půjček. Jenom během posledních dvou let půjčily čínské banky rozvojovým zemím větší sumu než Světová banka. Devizové rezervy Číny dosahují 2,85 bilionu dolarů a čínská vláda chce, aby její společnosti vlastněné státem hrály na globálním trhu větší roli, než jaká jim je přiřazena nyní. Posledních dvacet let byla Čína považována spíš za zdroj levné pracovní síly a levných součástek.
Čínské zahraniční investice do nefinančního sektoru činily minulý rok 59 miliard dolarů, což je 36procentní meziroční nárůst. Celkově tato suma vyšplhala koncem roku 2010 až na 258,8 miliardy dolarů.
Většina těchto investic plynula hlavně do Hongkongu, ale také do Asie a Latinské Ameriky.
Jen nepatrná část zatím putovala do Evropy, Spojených států nebo Japonska.
Do amerických projektů nebo akvizicí investovaly loni čínské společnosti zhruba 2,8 miliardy dolarů, což je o miliardu více než v roce 2009.
