Černou můrou kardinála Miloslava Vlka jsou politici. Při jednání s nimi prý za dobu své funkce nedosáhl téměř ničeho. PRAHA/BRNO Církevní zákon zůstává starý, katedrála je zatím v rukou státu a smlouva mezi Českou republikou a Vatikánem stále chybí. Končící působení Miloslava Vlka ve funkci primase českého a pražského arcibiskupa tak tvrdě nevystihl žádný jeho kritik, ale on sám. V pořadu Otázky Václava Moravce hodnotil své působení v čele církve.
Nedokázal se prý dohodnout s politiky. „To je černá můra mého svědomí, protože de facto za těch dvacet let na té rovině, řekl bych církevně-politické, jsem nedosáhl vlastně téměř nic,“ popsal kardinál období od roku 1991. Politiky přitom od doby, kdy se jeho mandát nachýlil ke konci, kritizuje opakovaně. Mimo jiné i na svém webu oznámil, že politici nectí právo a zákony, což prý vyústilo v nynější politickou krizi.
Například bývalý ministr kultury za ČSSD Vítězslav Jandák však hodnotí Vlka jako silného partnera. „Situace se ale měnila se změnami na politické scéně,“ poznamenal. Naopak poslanec Vlastimil Tlustý, který se postavil proti restituci církevního majetku v podobě, jakou Vlk dojednal s politiky, včera prohlásil, že v tomto případě „platí, že kdo chce příliš, nemá nic.“
Podle Milana Uhdeho, který byl ministrem kultury v době, kdy se Vlk stal arcibiskupem, zpočátku vše vypadalo velmi nadějně. „Okamžik, kdy se to zvrtlo, neumím pojmenovat, to už jsem ani ministrem nebyl. Ale podle mne ten pokus o „normalizaci“ vztahů státu, Vatikánu a katolické církve selhal na nesmyslných, zastaralých předsudcích velké části české společnosti vůči církvi,“ popsal Uhde. V hodnocení situace má podle něj Vlk principiálně pravdu. „S autokritičností kněze to však bere na sebe, a to už není tak úplně oprávněné,“ doplnil.
O Vlkově nástupci není rozhodnuto, ve Vatikánu mají podle všeho tři návrhy. Není ani jasné, kdy padne rozhodnutí, Vlk přiznal, že už si ale chystá byt, do nějž se přesune.
Do funkčního období nového primase spadne rok 2011, který bude pro římskokatolickou církev zásadní. Při sčítání lidu se potvrdí či vyvrátí informace o ubývání věřících.
V roce 2001 se k římskokatolické církvi hlásilo 2,7 milionu lidí.
