Stávky již neotřásají jen Francií. Na nohou jsou odboráři také v Německu a Řecku.
BERLÍN/ATÉNY/PAŘÍŽ Němečtí železničáři včera zahájili varovné stávky, které dopoledne ochromily regionální i dálkové spoje. Do protestu se zapojilo na 1700 odborářů svazů Transnet a GDBA, kteří si tak chtějí vynutit novou odborovou tarifní smlouvu, která by platila pro všechny německé železniční podniky a v níž by se zaměstnavatelé zavázali, že nebudou snižovat odměny pracovníků na drahách. Do stávek se zapojili zaměstnanci dceřiných regionálních firem Deutsche Bahn (DB) i některých soukromých dopravců.
Odboráři požadují, aby se sjednotily plošné tarify mezd u státní společnosti Deutsche Bahn a soukromých železničních dopravců. Ti totiž podle odborářů platí až o třetinu nižší mzdy než v případě DB, která pro ně představuje velkou konkurenční výhodu a díky níž soukromníci vyhráli řadu veřejných soutěží. Na to v poslední době reagoval i státní koncern, jehož dceřiné firmy podle Transnetu vstupovaly do tendrů s nižšími platovými podmínkami pro své zaměstnance, a to až o 20 procent.
Příští kolo tarifních jednání je plánováno na konec týdne. Do té doby se zřejmě nebudou stávky zatím opakovat. Pokud se ale jednání neposunou dál, pohrozil šéf Transnetu, že dojde na další protesty. „Chceme zaměstnavatelům signalizovat, že to myslíme vážně,“ řekl Alexander Kirchner s tím, že po dvou letech vyjednávání je trpělivost u konce. Naopak Deutsche Bahn stávky kritizuje jako neodůvodněné a kontraproduktivní. Podle personálního předsedy koncernu je řešení možné, ale není přípustné, aby se stávkami ve státním koncernu vyvíjel tlak na zvýšení mezd konkurence.
Vlaky včera nejezdily ani v Řecku. Tamní zaměstnanci státních železnic, které mají zhruba desetimiliardový dluh, stávkují proti plánovaným reformám. V celé zemi se vlaky zastavily již v pondělí a odboráři pohrozili, že pokud vyjedou na tratě vlaky soukromých provozovatelů, zapálí je.
Železničáři stávkami reagují na plány vlády, která chce část státních drah privatizovat. Vláda ohlásila plány na omezení výhod zaměstnanců podniku a na přesun nadbytečných pracovníků na jiná místa ve veřejném sektoru. Každý rok musí ze státního rozpočtu přitéct do železniční dopravy okolo miliardy eur, dráhy přitom uskutečňují pouze okolo pěti procent veškeré dopravy v zemi. Podle zástupců Mezinárodního měnového fondu, Evropské centrální banky i Evropské komise je nutné, aby vláda dráhy ozdravila. Deficit železnice působí jako černá díra v řeckém rozpočtu. Celodenní stávky budou zřejmě pokračovat i dnes a v pátek. Stávky pokračují dál také ve Francii, kde lidé protestují proti důchodové reformě, která má zvýšit věkovou hranici pro odchod do důchodu ze 60 na 62 let. Od včerejška sice začaly čtyři z dvanácti rafinerií opět dodávat pohonné hmoty, ale například železniční doprava je stále silně zasažena a na některých spojích stále nejezdí vlaky. K dnešním protestům se opět připojili i studenti. Podle Christine Lagardeové, ministryně hospodářství, financí a zaměstnanosti mají sice stávky silný dopad na francouzské hospodářství, ale na prognóze růstu hospodářství za celý rok se nic nemění. Podle odhadů vlády by HDP měl letos vzrůst o 1,5 procenta. Stávky budou nejspíše pokračovat dál, odbory je chystají zítra i na konci příštího týdne.
