Úplné odstranění bolesti není z medicínského hlediska žádoucí
Jak úspěšné je pátrání po genech bolesti? Projeví se, když maminka reaguje silně na každé píchnutí? Kolik procent lidí je mimořádně citlivých na bolest? Odpovídá profesor Vratislav Schreiber.
* Co nového vědci zjistili o bolesti?
Povedlo se potvrdit, že vnímání bolesti je dědičně podloženo. Pokusná zvířata vědci vystavovali lehkým bolestivým podnětům. Ukázalo se, že potomci jedinců, kteří zvláště silně reagovali na malé bolestivé podněty, měli také zvýšenou citlivost vůči bolesti.
* Ověřilo se to i u lidí?
Vědci se dali do pátrání po genech bolesti. U zvířat byl objeven GCHI. Některé sociologické a psychologické studie ukazují, že i v rodinách se rodí nebo přenáší či udržuje jistá snížená tolerance vůči bolesti. To ovšem může být dáno i výchovou. Jestliže je zvláště citlivá maminka, a na každé píchnutí velice silně reaguje, tak děti se to naučí a reagují také silně. Takže zkoumat to geneticky je obtížné.
* Takže třeba u indiánů, kteří podle našich představ byli lidmi, kteří uměli snášet bolest, by to neplatilo?
To by se museli zkoumat jejich potomci. Ale i ti procházeli stejně tvrdou výchovou, při které byli nuceni snášet bolest, sami si ji způsobovat a vydržet. Proto je těžké dělat závěry. Ve vědecké literatuře mluví o deoxyribonukleové kyselině pro bolest a o proteinech bolesti, které vyrábí. Zdá se, že v některých nervových systémech se těchto deoxyribonukleových kyselin i následných proteinů tvoří více a tito jedinci jsou více vnímaví k bolesti.
* Je žádoucí odstranit takové proteiny i geny, které je vyvolávají?
Spíše než zasahovat do genomu a odstraňovat geny, což se nikomu zodpovědnému nechce, by bylo možné potlačovat tyto proteiny bolesti. To je také dosti ošemetný předmět lékařského výzkumu. Ukazuje se například, že výrazným tlumičem bolesti je nikotin. A jistě nebudete někoho přemlouvat, aby kouřil, když ho bolí zub nebo ho trápí revma.
* Kolik lidí trpí bolestí tak, že je to pro ně velká svízel?
Podle odhadů v renomovaných časopisech se zdá, že je to asi 10 procent lidí, možná i víc. V časopise Science píší, že chronickou bolestí trpí 50 milionů Američanů, že bolest je v pozadí 20 procent návštěv u lékaře a že 10 procent nákladů na zdravotnictví se spotřebuje na léky proti bolesti. To samo o sobě je jistě dokladem toho, jak by zvládnutí bolesti bylo užitečné. Má to ovšem stinnou stránku: bolest má také biologický význam. Když sáhneme na horkou plotnu, tak odtáhneme ruku. Takových reflexů, které nám brání si vyvolat tělesné poškození, je celá řada a třeba by úplné odstranění bolesti bylo v některých aspektech škodlivé.
* Co může bádání o bolesti pacientům přinést?
Jestliže zjistíme, jakými mechanismy v nervech bolestivé podněty vznikají, budou chirurgové moci modifikovat své operace tak, aby co nejméně bolely. Až jednou bude k dispozici skutečně genová analýza náchylnosti k bolesti, což je otázka desetiletí nebo více, budou lékaři moci uvažovat o rozsahu operace, hloubce výkonu nebo alternativních laparoskopických a jiných výkonech, které tak bolestivé nebudou.
***
Z pořadu Dopoledne s Leonardem, který vysílá stanice Český rozhlas Leonardo dnes v 10.37 h na adrese www.rozhlas.cz/leonardo
