S fenoménem na oko studujících gastarbeitrů se úředníci potýkají už rok. Vynořil se jako jeden z vedlejších efektů ekonomické krize. Totiž: ekonomický propad vedl loni kabinet Mirka Topolánka k utažení kohoutků s pracovními a podnikatelskými vízy na Ukrajině, v Moldavsku, Vietnamu, Mongolsku nebo Thajsku. Reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Zprostředkovatelské agentury se vrhly na jedinou průchodnější cestu: místo práce začaly dohazovat studium.
„Zaznamenáváme zvyšující se atak soukromých agentur, které nám nabízí zahraniční studenty,“ vystoupil včera na konferenci prorektor Univerzity Pardubice Karel Rýdl. „Máme zkušenosti, že cizinci k nám přijedou a ke studiu vůbec nenastoupí,“ naznačuje Soňa Selešová z cizinecké policie, co se často s agenturními studenty děje dál.
Ministerští úředníci tak akademikům představili plán, jak zneužívání víz zatrhnout, nebo alespoň omezit. Na školy budou tlačit, aby důsledně oznamovaly případy, kdy se cizí student vůbec nezapíše do ročníku nebo když studium ukončí. Novela cizineckého zákona z dílny ministerstva dokonce počítá s peněžními sankcemi pro školy, které nebudou dost aktivní. Už loni ministerstvo sepsalo analýzu, která varovala před zneužíváním studentského statusu. Zkušenosti ambasád tehdy hovořily o tom, že 70 procent žadatelů o vízum předem počítá s tím, že školu neukončí.
