Řada indicií přitom naznačuje, že Čeřovský není jediným, koho Václav Klaus na Hrad pozval. Oproti dosavadní praxi je to průlom.
Až dosud totiž nikdo z vojáků, kteří se bránili okupaci a později byli za své chování komunistickým režimem tvrdě postiženi, takto oceněn nebyl. „Pozvánka přišla v pátek. Vážím si toho. Za celou tu dobu od roku 1990 si nás totiž nikdo nevšiml. S Václavem Havlem jsem dokonce seděl ve vězení, ale nevypořádal se s tím,“ řekl LN Čeřovský.
Klausův mluvčí Radim Ochvat pozvání Čeřovského na Hrad nekomentoval. Podle vojenského historika Eduarda Stehlíka ale Čeřovského ke Klausovi nejspíš doprovodí i další bývalí vojáci s podobným osudem. „Asi před třemi týdny jsem pro ministerstvo obrany sháněl informace o lidech, kteří by měli jít v této souvislosti k panu prezidentovi na Hrad,“ potvrdil Stehlík. A co konkrétně Čeřovský v srpnu 1968 dělal? „Sloužil jsem tehdy v Hradci Králové, a když Rusové přišli, tak jsme jim odmítli cokoli poskytnout,“ vzpomíná Čeřovský. Později odmítl podepsat souhlas se vstupem vojsk a musel kvůli tomu z armády odejít. O několik let později se z něj stal chartista a komunistický režim ho hned dvakrát poslal za mříže.
Podle Stehlíka sice odpor československých vojáků vůči okupantům v srpnu 1968 nepřerostl „do ozbrojeného boje“, přesto byl rozsáhlý. Vojáci například zajišťovali vysílání rozhlasu nebo pomáhali rozvážet a kolportovat různé tiskoviny. Řada z nich také s okupanty odmítla jakkoliv spolupracovat. „Okupační jednotky nedostaly leckde ani vodu a nebyly třeba vůbec vpuštěny do kasáren. Říká se také, že existoval plán na osvobození Alexandra Dubčeka. Ten měly provést speciální jednotky, ale sešlo z něj poté, co se ukázalo, že Dubček byl převezen za hranice,“ dodává historik.
***
Za celou tu dobu od roku 1990 si nás bývalých vojáků nikdo nevšiml