Prezident Václav Klaus včera ocenil 24 osobností. Návrhy jmen prezidentovi předkládají obě komory parlamentu, ale konečné slovo má on. LN přinášejí úplný seznam oceněných.
ŘÁD BÍLÉHO LVA za zásluhy o obranu a bezpečnost státu a vynikající bojovou činnost
Stanislav Hnělička (1922)
Patří k hrdinům československé zahraniční armády za 2. světové války. Bojoval na Středním východě a na západní frontě, kde byl vážně raněn v bojích u Dunkerque. Za minulého režimu byl perzekvován.
in memoriam
Rudolf Hrubec (1914-1944)
Osobnost československého zahraničního odboje za druhé světové války. Jako velitel výcviku československých parašutistů v Británii sehrál významnou úlohu při přípravě atentátu na Heydricha. Zahynul při plnění bojového úkolu v severní Itálii 11. září 1944. Po atentátu na Heydricha nacisté popravili celou jeho rodinu.
ŘÁD T. G. MASARYKA za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva
Vladimír Bystrov (1935)
Publicista, filmový kritik a překladatel. V roce 1993 založil výbor „Oni byli první“, který se zasloužil o rehabilitaci příslušníků antibolševické emigrace z Ruska. Ti byli po roce 1945 odvlečeni do stalinských táborů, kde většina z nich zahynula.
Jiří Formánek (1924)
Aktivně bojoval proti totalitě. Po roce 1948 emigroval do Spolkové republiky Německo, kde se zapojil do zpravodajské činnosti proti československému komunistickému režimu. Po ilegálním návratu vybudoval na našem území zpravodajskou síť. V roce 1950 byl zatčen a odsouzen na 21 let.
František Zahrádka (1930)
Byl za svůj otevřený odpor a aktivitu proti komunistickému režimu v roce 1949 zatčen a odsouzen na 20 let za špionáž a velezradu. V uranových dolech strávil jako vězeň 13 let. Nyní spravuje Muzeum 3. odboje v Příbrami.
MEDAILE ZA HRDINSTVÍ za hrdinství při záchraně lidského života
Marek Král (1978)
Příslušník útvaru rychlého nasazení Policie ČR během mise v Afghánistánu zachránil pracovníka českého velvyslanectví před útokem místních ozbrojenců. Sám byl při tom útočníky zraněn.
Marián Šovčík (1965)
Je oceněn za stejný čin jako jeho kolega z policie Marek Král. Při útoku byl rovněž zraněn.
MEDAILE ZA ZÁSLUHY za zásluhy o stát v oblasti vědy
Dagmar Čapková (1925)
Je světově uznávanou komenioložkou a patří mezi nejvýznamnější badatele jak o díle a odkazu J. A. Komenského, tak o dějinách vzdělanosti a filozofii pedagogiky.
Miroslav Fiedler (1926)
Je světově uznávaným českým matematikem. Zásadního posunu vědeckého poznání dosáhl především v oblasti lineární algebry a teorie grafů.
Jiří Vorlíček (1944)
Přední český onkolog, předseda České společnosti onkologické. Jako lékař a vědec má významnou zásluhu na rozvoji onkologie a komplexní péče o těžce nemocné v Česku.
za zásluhy o stát v oblasti výchovy a vědy
Tomáš Klíma (1931)
Americký lékař českého původu, přední odborník v oblasti transplantační medicíny. V roce 1991 zahájil výměnný program pro české lékaře na špičkových amerických medicínských pracovištích.
Pavel Kolář (1965)
Uznávaný odborník v oboru fyzioterapie. Rozvinul problematiku motorického pohybového vývoje v aplikaci na léčení poruch. Vynikl rovněž ve fyzioterapii v oblasti vrcholového sportu. za zásluhy o stát
Milan Kantor (1925)
Za války se aktivně účastnil domácího protinacistického odboje. V roce 1949 z politických důvodů emigroval do Austrálie. Celý život se věnoval pomoci českým exulantům a české krajanské komunitě v Austrálii.
Jan Šrámek (1922) Vroce 1949 se aktivně zapojil do odboje proti režimu. Byl zatčen a odsouzen k 12 letům žaláře a konfiskaci majetku. Devět let strávil v uranových dolech. Rehabilitace se dočkal až po roce 1989. Inicioval umístění sochy T. G. Masaryka v Jaroměři.
Jan Zemánek (1925)
Páter Jan Zemánek byl jako příslušník řádu redemptoristů vystaven dlouhodobé perzekuci komunistického režimu a nakonec v 60. letech ve vykonstruovaném procesu odsouzen na 12 let těžkého žaláře. Řadu let se věnoval duchovní péči o delikventy v nápravných zařízeních.
Anna Honová (1926)
Po únoru 1948 se zapojila do protikomunistického odboje a za svou činnost byla několik let vězněna. V roce 1968 patřila k zakladatelům organizace politických vězňů K 231. V roce 1989 stála u zrodu Konfederace politických vězňů.
za zásluhy o stát v oblasti výchovy
Marie Goretti Boltnarová (1934)
Je členkou Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Život zasvětila péči o nemocné, seniory, tělesně i mentálně postižené, obyvatele dětských domovů a nápravných ústavů a oběti přírodních katastrof.
za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění in memoriam
Jiří Horčička (1927-2007)
Režisér Jiří Horčička patřil k významným uměleckým osobnostem rozhlasové tvorby minulého století. Jeho dílo získalo řadu domácích i zahraničních ocenění.
za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění Václav Hudeček (1952) Je světově proslulý český houslový virtuos. Je laureátem řady významných mezinárodních ocenění, spolupracuje s vynikajícími orchestry a vystupuje na prestižních koncertních pódiích celého světa. Hudeček působí i jako pedagog.
Ilja Hurník (1922)
Je autorem rozsáhlého operního, symfonického, komorního i vokálního díla. Proslul rovněž jako klavírní interpret a propagátor hudby. Je znám i jako spisovatel a pedagog. Vystupoval hlavně s Pavlem Štěpánem, s nímž se zasloužil o obnovu čtyřruční klavírní hry.
Jiří Kout (1937)
Český dirigent. V roce 1968 byl kvůli nesouhlasu se sovětskou okupací propuštěn z divadla. Posléze emigroval do Německa. V roce 1990 se stal prvním dirigentem Německé opery v Berlíně. Nyní působí jako šéfdirigent pražského Symfonického orchestru.
Ludvík Kundera (1920)
Je český básník, dramatik, prozaik, překladatel, literární historik. Bratranec spisovatele Milana Kundery. Je spjatý s avantgardními směry, především surrealismem.
Ladislav Sitenský (1919)
Fotograf. Je nositelem několika válečných medailí a zlaté medaile za soubor fotografií na Expo 58 v Bruselu. Proslavil se cyklem „To kalné ráno“, dokumentujícím dny následující po smrti prezidenta T. G. Masaryka.
Jiří Stivín (1942) Jazzový hudebník, multiinstrumentalista a skladatel. Ovládá všechny druhy příčných i zobcových fléten. Kromě hudby předklasické se intenzivně věnuje jazzu, skládání a improvizované Nové hudbě. Působí jako pedagog na konzervatoři. Řídí vlastní soubory Collegium Quodlibet a Jiří Stivín and Co Jazz Quartet.
