BOLETICE Jedna z nejstarších a nejvzácnějších stavebních památek na území Česka, která paradoxně patří armádě, se na podzim dočká rekonstrukce. Ministerstvo obrany totiž uvolnilo dva miliony korun na rekonstrukci kostela v Boleticích, stojícího ve stejnojmenném vojenském újezdu na Českokrumlovsku.
Původně románský kostel, založený už ve druhé polovině 12. století, byl ještě před dvaceti lety popsán hokejovými výsledky sovětské sborné a na troskách místního hřbitova se válely kosti a lebky z otevřené kostnice pod sakristií. Od roku 1968 až do sametové revoluce sídlila v Boleticích radiolokační jednotka sovětské okupační armády. „S pokračováním rekonstrukce kostela počítáme už na podzim. K dispozici máme dva miliony korun,“ řekl LN Karel Trněný, přednosta vojenského újezdu.
Už v roce 1995 armáda investovala čtyři miliony korun například do opravy střechy, vnějších omítek popsaných azbukou, restaurátorských prací nebo zazdění otevřené kostnice se stovkami lebek. Pak se ale rekonstrukce na dlouhou dobu zastavila. I podle památkářů se přitom jedná o památku evropského významu. „Na území Česka dnes není mnoho starších staveb než boletický kostel,“ potvrdil LN ředitel Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích Petr Pavelec. Celkové náklady postupných oprav se odhadují na 20 milionů korun - experti počítají například se zrestaurováním středověkých maleb. „Paní ministryně Parkanová má k boletickému kostelu osobní vztah, a bude se proto určitě snažit získat další prostředky. To ale nebude vzhledem k napjatému rozpočtu armády jednoduché,“ řekl LN mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek.
Před nadcházejícím pokračováním rekonstrukce připravilo jedno z českobudějovických občanských sdružení ve spolupráci s Vojenskými lesy v okolí kostela výstavu, která mapuje historii celého boletického prostoru s pomocí dobových fotografií krumlovského fotografa Josefa Seidela. Výstava ukazuje některé ze šedesáti zaniklých vesnic, které vojáci po odsunu Němců částečně rozstříleli.
O tom, kdo zavinil devastaci nevzácnější památky Boletic, tedy kostela sv. Mikuláše, se vedou spory. I když uzavřený vojenský prostor vznikl už v roce 1947, nadále do něj pronikali místní lidé i hledači pokladů. Ti také otevřeli kostnici. „Lebky a kosti se válely ještě daleko od kostela,“ vzpomíná jeden z pamětníků. Vojáci navíc popsali zdi nápisy typu „Oběšaj sa“ nebo „ČSSR-SSSR 1:11“.
