Středa 22. září 2021, svátek má Darina
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Vojenské lesy propůjčí pozemky malým včelařům. Pro medonosný hmyz chystají i jednu specialitu

Česko

  11:00
Praha - Kde je včela, je i život. Nejen ten hmyzí, ale i lidský. Vypadá to, že čím dál víc si to uvědomuje také stát a jím řízené organizace. Životadárné letce teď podpoří i Vojenské lesy a statky (VLS). Podnik umožní včelařům, aby na státních pozemcích mohli umístit své úly.
ilustrační snímek

ilustrační snímek foto: Archiv Jiřího Bartoše

„Společně s Českým svazem včelařů nyní chystáme memorandum, následně se začnou vybírat vhodné lokality. Nechceme to dělat komerčně, spíš bychom rádi podpořili malé včelaře,“ řekl serveru Lidovky.cz ředitel VLS Petr Král s tím, že dohoda by měla být hotová během září a na podzim by se měli evidovat první zájemci, kteří by projevili zájem o včelaření na státních pozemcích. „Včely jsou nezbytnou součástí přírody, proto jsme s projektem přišli,“ dodal ředitel.

Státní podnik disponuje 126 tisíci hektarů lesní a sedmi tisíci hektarů zemědělské půdy. Nabízí se například bývalý vojenský újezd Brdy, kde nyní funguje jen jedna střelnice. Státní podnik má ve správě i bývalé vojenské prostory Ralsko u Mimoně či Mladá na Nymbursku.

Ne všude ale půjde včelstva umístit – zejména proto, že VLS hospodaří i ve vojenských újezdech, na základnách armády či v areálech muničních skladů. Tam je vstup omezen, a to i pro včelaře.

„Vytipování míst necháme na odbornících, tedy samotných včelařích, už kvůli úživnosti. Každá krajina je jinak bohatá na medonosné rostliny,“ uvedl Král. Včelaři sem pak budou moci umístit na dvacet úlů.

2020: špatný včelařův rok

■ Letošek si budou chovatelé v České republice pamatovat jako vůbec nejhorší za poslední dvacetiletí.

■ Byť konkrétní čísla zatím k dispozici nejsou, medu by letos mělo být oproti jiným rokům výrazně méně.

■ V Česku jsou dvě období, kdy včely nosí med do úlu; první je v dubnu a květnu, kdy vznikají květové medy. Druhým obdobím je červen, kdy včely nosí lesní medovicový med.

■ Letošní červen však byl převážně studený a deštivý. Déšť tak smyl i medovici, kterou včely sbírají.

■ Kromě špatného počasí však včely v tuzemsku trápil i hlad. Na vině jsou především monokultury na českých a moravských polích, kvůli kterým včely nemají dostatek rozmanité potravy – v důsledku tak trpí podvýživou a jsou pak náchylnější na virová onemocnění.

■ Obživa včelám ubývá i kvůli často sekaným trávníkům a vysazování okrasných stromů, jako je sakura, která vůbec nemá nektar.

■ Už po letošní zimě se včelaři museli vyrovnat s výraznými úhyny.Populace roztočů podle odborníků z Mendelovy univerzity v Brně v roce 2019 dosáhla vrcholu a přispěla k šíření nebezpečných včelích virů. Experti odhadují, že uhynula asi pětina včelstev.

„Pomůže to biodiverzitě. Na umístění včelstev na lesních pozemcích pamatuje i lesní zákon. Ten říká, že v zájmu podpory ekologické rovnováhy, opylování rostlin, využití medovice a zlepšení produkce semen lesních dřevin může chovatel včel se souhlasem vlastníka lesa umisťovat svá včelstva na lesních pozemcích,“ vysvětlila předsedkyně Českého svazu včelařů Jarmila Machová s tím, že spolupráce s vojenskými lesy je oboustranně výhodná.

VLS chtějí spolu se svazem také uspořádat několik vzdělávacích akcí, kde by veřejnosti kromě lesnictví, zemědělství a myslivosti rády představily i včelaření.

Vedle toho chystají Vojenské lesy a statky ještě jednu včelařskou specialitu: na svých pozemcích umožní vytvořit takzvanou brť, což je v podstatě dutina ve stromě, která poskytuje včelám útočiště. „Brť by měla vzniknout v jedné lokalitě v Brdech, už máme i vytipovaný strom,“ uvedl k tomu Král. Byť Český svaz včelařů podobný způsob včelaření nepodporuje, brtnictví má dlouholetou tradici. Kupříkladu v Horní Lužici se udrželo až do 18. století. VLS hodlají tuto tradici připomenout. Stejně jako to, že podle brtnictví se jmenuje medvěd brtník.

Aby měly co jíst

K podpoře života v krajině – tedy i včel – slouží v Česku také dva dotační tituly. Zemědělci, kteří vyčlení část své půdy k pěstování rostlin napomáhajících biodiverzitě, si tak mohou sáhnout na peníze ze subvencí, a včely tak i díky nim mají co jíst. Jen loni takhle vzniklo bezmála dva tisíce pásů s rostlinami bohatými na pyl.

Jednou z variant je takzvaný medonosný úhor, což kromě biodiverzity může posloužit k rozdělení pole, kde je pěstovaná monokultura. To bude od začátku příštího roku povinné: jen jednu plodinu totiž půjde pěstovat na ploše o výměře nejvýš třicet hektarů.

Druhou variantou je nektarodárný pás, který je naprosto dobrovolný, má však stejný cíl – potravu pro včely, motýly a další opylovatele. Zemědělec tak může zhodnotit kus pozemku, kde se nevyplatí intenzivní produkce.

Několik zahraničních studií poukazuje na to, že hmyzu po celém světě rapidně ubývá; některé uvádějí, že v posledních desetiletích zmizelo z krajiny na 80 procent hmyzích jedinců. Nejhůř jsou na tom motýli, čmeláci, vosy a právě včely. V Česku dosud podobná studie k dispozici není, odborníci ale odhadují, že situace u nás může být i horší než jinde. 

Autor:

Talent funguje, když se nastartuje v mozku. Odemkněte ho, radí Jan Mühlfeit

Premium Dvaadvacet let pracoval ve firmě Microsoft po boku Billa Gatese. V byznysu se dostal na vrchol, ale také zažil strmý...

„Očkovat sa nechcu, je v tom sajrajt.“ Reportáž z obce, kde odmítají vakcínu

Premium Vyškovec je obec, kde se nejméně lidí z celé země nechalo očkovat proti koronaviru – jen necelých sedmnáct procent. V...

Když dva jsou málo. 5 pravd o sexu ve třech, které vám zatím nikdo neřekl

Premium Sex ve třech. Někdy o něm snil kdekdo z nás. Pojďme ovšem pohlédnout pravdě do očí. Pokud do své ložnice přizvete další...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Mohlo by vás zajímat