Neděle 20. září 2020svátek má Oleg 22 °C jasno Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Vojenské lesy propůjčí pozemky malým včelařům. Pro medonosný hmyz chystají i jednu specialitu

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy ilustrační snímek | foto: Archiv Jiřího Bartoše

Praha Kde je včela, je i život. Nejen ten hmyzí, ale i lidský. Vypadá to, že čím dál víc si to uvědomuje také stát a jím řízené organizace. Životadárné letce teď podpoří i Vojenské lesy a statky (VLS). Podnik umožní včelařům, aby na státních pozemcích mohli umístit své úly.

„Společně s Českým svazem včelařů nyní chystáme memorandum, následně se začnou vybírat vhodné lokality. Nechceme to dělat komerčně, spíš bychom rádi podpořili malé včelaře,“ řekl serveru Lidovky.cz ředitel VLS Petr Král s tím, že dohoda by měla být hotová během září a na podzim by se měli evidovat první zájemci, kteří by projevili zájem o včelaření na státních pozemcích. „Včely jsou nezbytnou součástí přírody, proto jsme s projektem přišli,“ dodal ředitel.

Státní podnik disponuje 126 tisíci hektarů lesní a sedmi tisíci hektarů zemědělské půdy. Nabízí se například bývalý vojenský újezd Brdy, kde nyní funguje jen jedna střelnice. Státní podnik má ve správě i bývalé vojenské prostory Ralsko u Mimoně či Mladá na Nymbursku.

Ne všude ale půjde včelstva umístit – zejména proto, že VLS hospodaří i ve vojenských újezdech, na základnách armády či v areálech muničních skladů. Tam je vstup omezen, a to i pro včelaře.

„Vytipování míst necháme na odbornících, tedy samotných včelařích, už kvůli úživnosti. Každá krajina je jinak bohatá na medonosné rostliny,“ uvedl Král. Včelaři sem pak budou moci umístit na dvacet úlů.

2020: špatný včelařův rok

■ Letošek si budou chovatelé v České republice pamatovat jako vůbec nejhorší za poslední dvacetiletí.

■ Byť konkrétní čísla zatím k dispozici nejsou, medu by letos mělo být oproti jiným rokům výrazně méně.

■ V Česku jsou dvě období, kdy včely nosí med do úlu; první je v dubnu a květnu, kdy vznikají květové medy. Druhým obdobím je červen, kdy včely nosí lesní medovicový med.

■ Letošní červen však byl převážně studený a deštivý. Déšť tak smyl i medovici, kterou včely sbírají.

■ Kromě špatného počasí však včely v tuzemsku trápil i hlad. Na vině jsou především monokultury na českých a moravských polích, kvůli kterým včely nemají dostatek rozmanité potravy – v důsledku tak trpí podvýživou a jsou pak náchylnější na virová onemocnění.

■ Obživa včelám ubývá i kvůli často sekaným trávníkům a vysazování okrasných stromů, jako je sakura, která vůbec nemá nektar.

■ Už po letošní zimě se včelaři museli vyrovnat s výraznými úhyny.Populace roztočů podle odborníků z Mendelovy univerzity v Brně v roce 2019 dosáhla vrcholu a přispěla k šíření nebezpečných včelích virů. Experti odhadují, že uhynula asi pětina včelstev.

„Pomůže to biodiverzitě. Na umístění včelstev na lesních pozemcích pamatuje i lesní zákon. Ten říká, že v zájmu podpory ekologické rovnováhy, opylování rostlin, využití medovice a zlepšení produkce semen lesních dřevin může chovatel včel se souhlasem vlastníka lesa umisťovat svá včelstva na lesních pozemcích,“ vysvětlila předsedkyně Českého svazu včelařů Jarmila Machová s tím, že spolupráce s vojenskými lesy je oboustranně výhodná.

VLS chtějí spolu se svazem také uspořádat několik vzdělávacích akcí, kde by veřejnosti kromě lesnictví, zemědělství a myslivosti rády představily i včelaření.

Vedle toho chystají Vojenské lesy a statky ještě jednu včelařskou specialitu: na svých pozemcích umožní vytvořit takzvanou brť, což je v podstatě dutina ve stromě, která poskytuje včelám útočiště. „Brť by měla vzniknout v jedné lokalitě v Brdech, už máme i vytipovaný strom,“ uvedl k tomu Král. Byť Český svaz včelařů podobný způsob včelaření nepodporuje, brtnictví má dlouholetou tradici. Kupříkladu v Horní Lužici se udrželo až do 18. století. VLS hodlají tuto tradici připomenout. Stejně jako to, že podle brtnictví se jmenuje medvěd brtník.

Aby měly co jíst

K podpoře života v krajině – tedy i včel – slouží v Česku také dva dotační tituly. Zemědělci, kteří vyčlení část své půdy k pěstování rostlin napomáhajících biodiverzitě, si tak mohou sáhnout na peníze ze subvencí, a včely tak i díky nim mají co jíst. Jen loni takhle vzniklo bezmála dva tisíce pásů s rostlinami bohatými na pyl.

Jednou z variant je takzvaný medonosný úhor, což kromě biodiverzity může posloužit k rozdělení pole, kde je pěstovaná monokultura. To bude od začátku příštího roku povinné: jen jednu plodinu totiž půjde pěstovat na ploše o výměře nejvýš třicet hektarů.

Druhou variantou je nektarodárný pás, který je naprosto dobrovolný, má však stejný cíl – potravu pro včely, motýly a další opylovatele. Zemědělec tak může zhodnotit kus pozemku, kde se nevyplatí intenzivní produkce.

Několik zahraničních studií poukazuje na to, že hmyzu po celém světě rapidně ubývá; některé uvádějí, že v posledních desetiletích zmizelo z krajiny na 80 procent hmyzích jedinců. Nejhůř jsou na tom motýli, čmeláci, vosy a právě včely. V Česku dosud podobná studie k dispozici není, odborníci ale odhadují, že situace u nás může být i horší než jinde. 

Eliška Nová

Autor

Eliška Nováeliska.nova@lidovky.czČlánky

V Česku jsou houbařské žně. Podívejte se, kde rostou nejvíc

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Když zaprší a pak se oteplí, přijdou houby, shodují se mykologové. A opravdu přišly. Nejvíc je hřibů smrkových. Velké...

Když ne jeho, tak aspoň jeho dítě! Psycholog Šmolka nejen o zoufalých milenkách

Psycholog a manželský poradce Petr Šmolka | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Ve třiceti už se neprovdáš. Věta, kterou kdysi běžně slýchaly dívky nad třicet let, považované už za staré panny. Dnes...

Nemá smysl sportovce zavírat do karantény, říká fyzioterapeut Kolář

Fyzioterapeut Pavel Kolář | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Fyzioterapeut a léčitel slavných sportovců Pavel Kolář míní, že opatření proti viru jsou nekoncepční a budou mít dopady...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!