Současný prezident vystudoval ekonomii zahraničního obchodu v roce 1963. Profesorem na domovské Vysoké škole ekonomické v Praze se stal v roce 1995. To už byl tři roky českým premiérem. Od roku 1991 posbíral po světě celkem 41 čestných doktorátů. Na prestižních univerzitách na Západě i na pro Středoevropany exotických místech, jako je univerzita v Uzbekistánu, Kazachstánu nebo v Západním Bengálsku. Klausův prezidentský protikandidát Jan Švejnar vystudoval na několika amerických vysokých školách - na Cornellské a Pittsburghské univerzitě. Profesuru získal nejprve v Pittsburghu v roce 1987, potom v Michiganu v roce 1996, kde působí dodnes.
Statisticky je ze dvou prezidentských kandidátů renomovanějším ekonomem Jan Švejnar: podle internetové citační databáze Web Of Science publikoval Švejnar ve specializovaných časopisech či sbornících od roku 1980 čtyřicet dva odborných článků a 470krát je citován. Současný český prezident napsal za totéž časové období 16 článků a citován je v šesti článcích.
Služba RePEc (Research Paper in Economics), která nabízí žebříček nejúspěšnějších akademických ekonomů v různých zemích, má z České republiky na prvním místě Jana Švejnara. Václav Klaus však není v systému RePEc registrován.
Ekonomický analytik Daniel Münich ale na svém blogu upozorňuje na skutečnost, že srovnání Klause a Švejnara podle počtu publikovaných článků nemusí být férové. „Klaus působil předchozích téměř dvacet let ve vysoké politice a nikoliv jako akademický ekonom. Se Švejnarem to bylo právě naopak - působil v akademické sféře podléhající přísným mezinárodních akademickým publikačním nárokům a naopak v politice nebyl,“ píše Münich.
Na rozdíl mezi Klausem a Švejnarem upozorňuje i politolog Bohumil Doležal. Podle něj Václav Klaus nikdy nebyl „katedrovým typem“. „Klaus je profesorem pouze titulárně. Je jistě odborníkem na ekonomii, ale do roku 1990 nikdy na vysoké škole neučil. Je hlavně politický praktik, a v tom má v souboji o Hrad nad Švejnarem možná výhodu,“ říká Doležal.
Podle něj Švejnar užívá profesorský titul právem. „Ten ekonomii dlouhodobě vyučoval na prestižní univerzitě. Oproti Klausovi však politickou praxi nedělal nikdy. Není ale důvod, proč by akademik nemohl být prezidentem,“ míní Doležal, podle kterého je akademické zázemí s nejvyšší státní funkcí slučitelné. Dodal ale, že v evropských zemích, které nemají prezidentský systém, je prezident většinou „politický důchodce“.
Dlouholetým vysokoškolským profesorem byl i první prezident republiky T. G. Masaryk. Ten působil od roku 1879 jako soukromý docent na Vídeňské univerzitě. Poté se v roce 1882 stal mimořádným profesorem filozofie na České univerzitě v Praze. V letech 1897 až 1914 působil jako profesor Karlovy univerzity.
|
Citáty z knihy Jana Švejnara „Kam kráčíš, Česko" |
