Jednotná společnost je mýtus, případně existuje v totalitních zemích, kde je ale udržována povinnou ideologií a terorem. Demokratické země se vyznačují pluralitou, a tedy i společenskou roztříštěností. Naším cílem je však neprohlubovat rozdíly mezi jednotlivými tábory, aby nedocházelo ke zbytečnému napětí.
K tomu vedou dvě cesty: socioekonomické vyrovnávání rozdílů ve společnosti a posilování a rozšiřování střední třídy. Jak víme už od Aristotela, čím je střední třída silnější, tím je společnost stabilnější a bez výrazných extrémů.
Do tohoto prostoru vstupují dva typy politiků: populisté, pro něž je výhodnější společnost polarizovat a mobilizovat tábor vlastních sympatizantů, a ideově ukotvení, kteří se zprava či zleva snaží o prosperitu celé společnosti.
