PRAHA Na chodbě před třídou ve třetím patře stojí hlouček středoškoláků. „Už víš, koho budeš volit?“ ptá se jedna studentka druhé. „No jasně, Jirku Paroubka, ten má přece sexy mozek,“ odpovídá jí se smíchem její spolužačka.
Před pár minutami začaly na českých středních školách Studentské volby 2010. Projekt společnosti Člověk v tísni, během kterého by se měli mladí lidé dozvědět o systému voleb a zastupitelské demokracii. A jednou ze škol, která se do Studentské volby zapojila, je gymnázium a střední škola Jedličkův ústav v Praze.
„Je čas na změnu“ Třída, která pro dnešní den simuluje volební místnost, vypadá jako při opravdických volbách. Sedí zde volební komise, která má před sebou seznam potenciálních voličů – tedy žáků starších patnácti let. Naproti nim je na lavici volební urna z papírové krabice a stojan s plentou a stolkem, kde každý příchozí zakroužkuje stranu, kterou bude volit.
Zdejší volební místnost je otevřená sotva pár minut a už se k ní blíží dva první „voliči“. „Nejdřív mi řekni jméno a ukaž mi občanský nebo studijní průkaz. Pak si tady vezmeš volební lístek, na kterém jsou vypsané všechny politické strany, a jednu za plentou zakroužkuješ. Papírek pak vhodíš do urny,“ dává prvnímu voliči pokyny členka komise. „Zakroužkuju jen číslo u té strany, nebo celý její název?“ ptá se druhý ze studentů. „Jen číslo, ale pořádně, jinak nebude tvůj hlas platit,“ dodává dívka z komise.
Ještě než odvolí první student, před třídou jich stojí dalších pět. „Není mi lhostejná situace, jaká je tady v současné době. Myslím si, že je zapotřebí změna, protože to co se tady děje, je už neskutečné,“ vysvětluje devatenáctiletý Jindřich Dvořák, který přišel volit jako první ze všech. O tom, komu dá svůj hlas, měl jasno od začátku. „Půjdu i k opravdickým volbám, v těch dám hlas stejné straně,“ dodal.
Ne všichni ale měli jasno ještě před zakroužkováním vybrané strany. „Do poslední chvíle jsem přemýšlela, probírala to s ostatními a radila se,“ řekla po odvolení devatenáctiletá Aneta Procházková. I ona se chystá k pravým volbám. „Je dobré mít tu možnost zkusit si to nanečisto,“ dodala.
První volby = nízká účast I proto, že hned po otevření volební místnosti se do ní hrnou první „voliči“, očekává předseda volební komise a zároveň student čtvrtého ročníku zdejší školy Daniel Balogh poměrně vysokou účast. „Mohlo by přijít až padesát procent studentů. Je to ale jen na nich, jestli volit chtějí, nebo ne,“ říká.
V jednu hodinu odpoledne se ale ukáže, že jeho přání vyslyšeno nebylo. Ze 110 studentů, kterým je více než patnáct let, a tedy mohli přijít vhodit svůj hlas do urny, jich přišlo jen třicet procent. „Je vidět, že mladé lidi prostě politika příliš nezajímá,“ krčí rameny Balogh.
Na výsledky voleb si budou muset všichni počkat až do těch skutečných v květnu. Člověk v tísni je zveřejní až ve chvíli, kdy budou uzavřeny volební místnosti.
I přes nízkou účast si ale škola a studenti, kteří odvolili, celý projekt chválí. Učitelé ho považují za prospěšný pro studenty a ti si zase rádi vyzkouší, jaké to je volit.
Od účasti ředitele školy Antonína Herrmanna neodradil ani fakt, že se od projektu distancovalo ministerstvo školství. „Ministerstvo je naším chlebodárcem, ale tento jeho krok opravdu nechápu,“ reagoval Hermann. A stejného názoru jsou i studenti. „Je smutné, že s takovýmto projektem musí přijít nezisková organizace, a ne ministerstvo. Bylo vidět, že se paní ministryni projekt líbil, škoda, že za ním nestála,“ uzavírá devatenáctiletý student Jiří.
