BRNO/ŠUMPERK Byl odsouzen za vraždu, tělo oběti, jeho čtyřleté dcery, se však nikdy nenašlo. A usvědčen byl jen na základě nepřímých důkazů. Nyní, po dvanácti letech od činu, Ústavní soud Jaroslavu Planému zamítl právo znovu obhajovat své právo na předčasné propuštění na svobodu.
Planého soud v roce 2000 odsoudili za vraždu jeho dcerky Karolíny na 13 let do vězení. Poté, co si odseděl část svého trestu, se snažil dosáhnout svého podmínečného propuštění. Ústavní soudci ale potvrdili názor soudů v Šumperku a Ostravě, které se rozhodly ponechat muže za mřížemi. Podle ústavních soudců jejich kolegové nechybovali a není důvod o návrhu jednat. O podmínečném propuštění nelze podle senátu se soudkyní zpravodajkou Vlastou Formánkovou rozhodovat automaticky a soudy mají prostor pro úvahu. „Pokud soud dospěje k závěru, že nebyly naplněny předpoklady pro podmíněné propuštění, nelze takový závěr považovat za zkrácení v základních právech,“ uvedli soudci v usnesení.
Planý svou vinu od počátku popírá a v řízení o podmínečném propuštění po odpykání dvou třetin trestu proto nevyjádřil lítost ani pokání, což mu přitížilo. Soudy jeho žádosti nevyhověly. Ve stížnosti k Ústavnímu soudu to označil za porušení základních práv.
Planého kauza patří k nejdiskutovanějším v české justici - byl totiž odsouzen bez přímých důkazů. Podle státního zástupce, který tehdy přednesl obžalobu, byl obžalovaný naposledy usvědčen z vraždy na základě nepřímých důkazů a bez vypátrání těla či ostatků oběti v roce 1932.
Svou čtyřletou dcerku Planý podle obžaloby zastřelil v roce 1996 někde mezi Krnovem na Bruntálsku a Jeseníkem. Tělo patrně ukryl. Nikdy se nenašlo. Planý od počátku vinu odmítal a tvrdil, že dceru Karolínu mu unesl neznámý stopař, když s ní jel za sestrou. Dítě právě slavilo narozeniny, jeho rodiče ale byli v rozvodovém řízení. Den po zmizení dítěte je soud svěřil do péče matce, která s Planým delší dobu nežila. Otec usiloval o opak.
Po klíčovém důkazu, tedy těle dítěte, pátraly řadu měsíců týmy policistů, lesníků a horských záchranářů, kteří pročesávali Jeseníky. Do rozsáhlého pátrání se zapojil i Interpol. „Soud postavil závěr pouze na nepřímých důkazech, které jsou navíc vesměs z druhé a třetí ruky. Připouštějí přitom různé verze, jak se to tehdy seběhlo,“ řekl tehdy obhájce Planého.
K nepřímým důkazům patřila například zbraň, kterou svěřil Planý své sestře. Odborníci poznali, že se z ní střílelo. Kriminalisté také našli na mužových kalhotách stopy lidské krve. Množství však bylo tak malé, že specialisté nemohli zjistit, čí krev je. Proti Planému stál jako důkaz i magnetofonový záznam rozhovoru mezi jeho švagrem a matkou Karolíny po jejím zmizení. Švagr se v něm zmiňoval o tom, že se jim Planý večer svěřil, že svou dceru zabil.
Vrchní soud, který se v roce 2000 případem zabýval, připustil, že důkazy jsou jenom nepřímé a svědectví „z druhé nebo třetí ruky“, podle soudců ale i tak tvořily jednoznačný kruh, z něhož vyplývala Planého vina.
V řízení o podmínečném propuštění po odpykání dvou třetin trestu nevyjádřil lítost ani pokání, což mu přitížilo
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
