Skupina devatenácti potomků a příbuzných se u soudů domáhala určení, že Stadničtí nikdy o zámek právoplatně nepřišli, a proto stát drží majetek neoprávněně. Nejvyšší soud rozhodl v uzavřeném řízení 10. října a dnes verdikt zveřejnil na internetových stránkách.
"Poskytnutím ochrany tvrzenému vlastnickému právu, které zaniklo před téměř 60 lety, by byla narušena právní jistota osob, které v průběhu této doby věci nabyly od státu nebo od předchozího vlastníka a mohly spoléhat pouze na zásadu důvěry v katastrální zápis," uvedl v rozhodnutí senát s předsedou Josefem Rakovským. Potvrdil tak shodné verdikty Okresního soudu ve Znojmě z roku 2005 a Krajského soudu v Brně z letošního ledna.
Potomci Stadnických nyní žijí po celém světě, aktivní ve snaze o získání majetku byla například Polka Alžběta Sobaňská z Varšavy, která se před lety přijela na zámek vdát. Žalobu podali potomci v roce 2000. Před nižšími soudy i v dovolání uváděli, že "neexistuje právní titul pro nabytí nemovitostí státem".
Podle argumentace Krajského soudu v Brně je klíčovým rozhodnutím o zestátnění zámku a okolních polností usnesení ministerstva zemědělství z října 1949. Dochoval se také zápis z prosince téhož roku o převzetí majetku od šlechty do rukou státu. "Právní předchůdce žalobců předal zámek ve Vranově nad Dyjí a přilehlé pozemky při jednání dne 1.12.1949 a byl si také předání tohoto majetku zcela vědom," uvedli v rozhodnutí soudci Nejvyššího soudu.
