ANCHORAGE/PRAHA „V politice musíte leccos skousnout, nebo vás to převálcuje,“ vysvětlovala zpravodaji listu The New York Times jedna ze stoupenkyň dnes už bývalé aljašské guvernérky Sarah Palinové. „Sarah je ještě mladá, má čas. Dozraje, obrní se hroší kůží a vrátí se,“ tvrdí.
Citovaná Janet Kincaidová je jednou z mála, kteří věří tomu, že se Palinová do politiky vrátí. Její náhlá rezignace na úřad guvernérky svědčí spíš o opaku. Krátce poté, co ji Palinová oznámila, sázela média a komentátoři na to, že se stahuje, aby se v klidu připravila na prezidentské volby v roce 2012. Palinová to sice šmahem odmítla, důvody, které ji vedly k rozhodnutí skončit v úřadu, však podrobněji nerozvedla.
Všechno nasvědčuje tomu, že se stala obětí vlastního náhlého úspěchu. Sama to ostatně naznačila koncem minulého týdne. V krátkém rozhovoru řekla, že „začátkem konce“ byl den, kdy si ji republikán John McCain vybral coby kandidátku na úřad viceprezidenta.
„Od toho dne se všechno drasticky změnilo,“ připustila. „Začaly kolem nás slídit zástupy lidí, kteří se přehrabovali v minulosti a hledali špínu, která by se dala využít v předvolebním boji.“ Čeho je moc...
Zní to jako nářek, který by od Palinové málokdo čekal. I lidé na Aljašce ji v průběhu prezidentské kampaně líčili jako političku, která si dokáže jít tvrdě a nebojácně za svým. V jejím případě se ale potvrdilo, že čeho je moc, toho je příliš.
Nejprve se provalilo, že její dcera Bristol čeká nemanželské dítě. Krátce na to přišlo podezření, že zneužila svých pravomocí – měla se údajně postarat o to, aby bývalý manžel její sestry dostal vyhazov.
Kampaň s Johnem McCainem sice slavila mezi republikánskými voliči úspěch, doma na Aljašce se na to ale dívali jinak. Počínaje loňským srpnem musela Palinová kvůli volbám odložit veškerou rozpracovanou agendu v čele s monstrózním projektem stavby plynovodu, na který pracně sháněla podporu v aljašském Kongresu.
Po návratu se řada kongresmanů, kteří její plán zpočátku podporovali, obrátila proti ní. Ještě v lednu mluvila o „optimismu a spolupráci“, o několik měsíců později bylo ticho po pěšině. Kongresmani a někteří z jejích dřívějších movitých stoupenců jí vyčítali, že se nechala unést a „víc než na Aljašku myslí na Bílý dům“.
K tomu se její dcera rozešla s otcem svého nemanželského dítěte a ten si následně začal finančně přilepšovat tím, že dával „exkluzivní“ rozhovory. V jednom z nich řekl, že Palinová – jinak zastánkyně konzervativních hodnot – věděla o tom, že spí s její dcerou. Před několika týdny si pak do Palinové „kopnul“ i televizní bavič David Letterman, který si dost nevybíravě utahoval z jejích dcer (následně se za to omluvil).
Do toho se guvernérka musela zpovídat jak z údajného zneužití pravomoci, tak z obvinění ze zpronevěry (měla stát údajně okrádat na výlohách za cesty, které nikdy neuskutečnila).
Slyšení před komisí Kongresu sice dopadlo dobře, právníci ji ale stáli hodně peněz. I proto se v té době musela obejít bez svého manžela Todda, který se stáhl z role jejího „poradce“, aby se mohl znovu naplno věnovat rodinné firmě. „Většinu času jsme já a mí lidé trávili tím, že jsme řešili neopodstatněná obvinění a stížnosti. Na věci, které bylo potřeba řešit, nebylo kdy,“ shrnula Palinová.
Reportéři deníku The New York Times vyzpovídali několik lidí z jejího nejbližšího okolí, kteří vypověděli, že začala ztrácet na váze a dokonce jí vypadávaly vlasy. „Upřímně řečeno myslím, že ji to prostě zlomilo,“ řekla Jessica Steelová, jedna z jejích nejbližších přítelkyň.
V úřadu prý trávila čím dál méně času. Na rozdíl od loňského roku prý „přicházela později a odcházela dřív“. Republikánská strana se jí prý pokoušela zachránit. Koncem března prý poslala na Aljašku experta, aby jí pomohl „dát věci do pořádku“. Palinová si prý ale nedala poradit.
„Podle mě tenkrát nedohlédla, jaké pro ni může mít kampaň s McCainem následky. Prostě na to všechno nebyla připravená,“ uzavřel právník a další přítel Palinové John P. Coale.
***
Strmá kariéra
Republikánka Sarah Palinová (45) začínala v 90. letech jako starostka městečka Wasilla.
Před třemi lety byla jako první žena v historii zvolena do úřadu aljašského guvernéra. V prvních měsících se těšila i nebývale velké oblibě – v úřadu ji schvalovalo přes 80 % lidí. Loni kývla na nabídku Johna McCaina a spolu s ním kandidovala do Bílého domu. Začátkem července oznámila, že v úřadu guvernéra končí.
