Podle archivu bylo na brněnském židovském hřbitově za druhé světové války pohřbeno na osm set Židů, kteří zemřeli dřív, než byli odvlečeni do vyhlazovacích táborů. Správce hřbitova Petr Špunar původně zvažoval, že všechny připomene společná pamětní deska. „Ze hřbitovních knih jsme ale zjistil, že 342 mrtvých má nejen svá jména, ale je známo i to, kde a kdy byli pochováni. Jen náhrobky jim nebyly vztyčeny, nebo se již rozpadly a mezi živými nezůstal nikdo, kdo by vzpomínal,“ shrnuje výsledek tříleté badatelské práce. „Nebylo by tedy správné, aby po jejich hrobech nyní šlapali návštěvníci hřbitova,“ dodal.
Správce hřbitova získal první část peněz potřebných na náhrobky sepsáním obsáhlé kroniky pietního místa. Vyšla v omezeném nákladu 150 kusů a prodávala se sběratelům asi po tisícikoruně. Vybudování prvních tří desítek náhrobků si vyžádalo 216 tisíc korun, pomohli i sponzoři. Na zbývajících 310 kamenů je třeba sehnat ještě asi 1,9 milionu korun. „Chceme se mimo jiné obrátit i na Nadační fond obětem holokaustu,“ upřesnil Špunar. Na náhrobky poputuje také výtěžek z koncertu, který se uskuteční 25. listopadu v brněnské Redutě.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
