Ondřej Cakl aktivista
Takovou podporu veřejnosti, jakou zažívají na sídlišti Janov, čeští neonacisté ještě nepoznali. Pod křídly Dělnické strany se tu zastávají „slušných“ a radí, jak zamávat s „nepřizpůsobivými“. I proto bude pro Ondřeje Cakla ze sdružení Tolerance a občanská společnost, který se monitoringu neonacistických hnutí věnuje, rok 2009 rušný.
V Janově se setkaly dvě věci. První je nespokojenost obyvatel s přistěhováním dalších romských rodin. Začalo to politikou města Litvínov, které byty přidělovalo především Romům. Pak město byty prodalo a někteří noví majitelé je využili po svém: sestěhovali do nich rodiny, kterých se chtěli zbavit v lukrativních lokalitách. Ceny janovských bytů klesaly. Dnes se sem Romové ze všech koutů republiky stěhují proto, že ráj, kde koupí krásný byt čtyři plus jedna za něco málo přes sto tisíc korun, jinde nenajdou.
Druhou příčinou je fakt, že neonacisté začali loni projevovat zjevnou snahu dostat se do politiky. Umožnila jim to dělnická strana, která vznikla v roce 2003 po roztržce jejího šéfa Tomáše Vandase s vedením republikánů Miroslava Sládka. Vandas už dříve řečnil na demonstracích pořádaných neonacisty a před dvěma roky začali neonacisté houfně vstupovat do jeho Dělnické strany. Ta jim poskytla punc oficiality a oni jí početnou členskou základnu.
Paradoxně svedl nespokojené občany s Dělnickou stranou exhejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc. Před podzimními volbami vyvěsil plakáty s nápisem „Makejte, gádžové, ať se máme líp“, kterými prý chtěl zdůraznit, že přísná sociální politika je oprávněná. Stalo se ale něco jiného. Janovem se rozneslo, že heslo Šulc opsal v jednom z místních domů a Dělnická strana Šulcovi nabídla spolupráci při řešení „janovského problému“. Když o ni nestál, spojila se s místními.
V listopadu se na okraji sídliště strhla největší bitka radikálů s policisty od násilností, které roku 2000 v Praze provázely zasedání světových finančníků. „Viděl jsem masu lidí, která sympatizovala s neonacisty. To jsem zažil poprvé. Včetně obří nenávisti vůči policistům,“ popsal střet Cakl. Sympatie s radikály umocnil fakt, že uvnitř janovského sídliště se formovala romská bojůvka, která byla na střet připravena. Vedli ji Romové s pověstí lichvářů, pasáků a vymáhačů výpalného. Dá se očekávat, že se během nastávajícího roku neonacisté do Janova vrátí.
