Pondělí 29. dubna 2024, svátek má Robert
130 let

Lidovky.cz

Česko

Zemřel komunistický ministr Vajnar, čelil obžalobě za zákroky na hranicích

Na snímku Vratislav Vajnar při podpisu ústavního slibu. (20. června 1983) foto: ČTK

Ve věku 92 let zemřel komunistický ministr vnitra Vratislav Vajnar. S odvoláním na jeho advokátku Jitku Bludskou to uvedla Česká televize. Vajnar čelil obžalobě ze zneužití pravomoci kvůli zákrokům pohraničníků na československých hranicích v 80. letech. Kvůli zdravotnímu stavu se ale na jaře k soudnímu líčení nedostavil.
  20:05

Soud tehdy zadal nové vypracování znaleckých posudků, aby mohl rozhodnout o tom, zda je Vajnar schopen účastnit se trestního řízení.

Vajnar byl federálním ministrem vnitra od roku 1983 do roku 1988, pokaždé ve vládách Lubomíra Štrougala. Trestní oznámení na něj podala před více než pěti lety Platforma evropské paměti a svědomí. Stíhání bylo původně zastaveno kvůli mužově duševní poruše, Ústavní soud ale tento krok zvrátil.

Obžaloba tvrdí, že jako ministr vnitra spoluzavinil na hranicích úmrtí tří lidí a zranění dalších tří. Neučinil totiž žádná konkrétní opatření k přijetí právního předpisu, který by pohraničníkům nedovoloval střílet po emigrantech. V případu je zatím na 30. června nařízeno neveřejné zasedání. Podle zákona nelze vést trestní stíhání proti zemřelému. Státní zástupce musí v takovém případě stíhání zastavit.

Obvinění dříve čelili i někdejší generální tajemník Komunistické strany Československa Miloš Jakeš a bývalý komunistický československý premiér Štrougal. Stíhání ale ukončila jejich smrt. Bývalého tajemníka ústředního výboru KSČ, pětadevadesátiletého Jana Fojtíka, nelze stíhat kvůli duševní poruše. Ze stejného důvodu policie odložila i stíhání Vajnarova nástupce na místě ministra vnitra Františka Kincla.

Šetření zločinů komunismu nefunguje

Vyšetřování zločinů komunismu nefunguje, jak má. Tvrdí to bývalý vyšetřovatel Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) Miroslav Lehký. Podle něj stále ještě žije mocenská pyramida, která vynucovala režim na československé hranici, a její členové by měli být voláni k odpovědnosti. Přístup ÚDV zkritizovala i Platforma evropské paměti a svědomí.

ÚDV podle Lehkého nedbá na to, co vyslovil Ústavní soud - tedy že komunistické zákony je zapotřebí interpretovat nikoliv z tehdejšího pohledu, ale z pohledu nové Ústavy České republiky, která stojí na jiných hodnotových základech. „To se bohužel nestalo,“ konstatoval signatář Charty 77, který v ÚDV působil v letech 1995 až 2002

Podle názoru Lehkého nelze úmrtí na hranicích šetřit jako excesy jednotlivých osob, ale jako organizovaný zločin, který vedl stát v čele s komunistickou stranou. „Čas pracuje proti nám, bohužel,“ dodal k vyšetřování komunistických zločinů Lehký.

Autoři: ,