Policisté zatím o incidentu zveřejnili pouze základní informace. „V sobotu večer krátce před 20. hodinou došlo poblíž tramvajové zastávky Přístaviště v Brně-Bystrci k potyčce mezi několika osobami, při které jeden muž nožem napadl a zranil dvě osoby,“ informovali s tím, že jeden z napadených následně zemřel a útočící cizinec je podezřelý z vraždy.
V pondělí doplnili, že na rvačku u tramvajové zastávky upozornila policejní hlídku svědkyně. Sedmatřicetiletý muž cizí národnosti byl následně zadržen poblíž, v pondělí byl podán podnět k podání návrhu na vzetí obviněného do vazby.
Na Brněnské přehradě, u níž k tragédii došlo, se v sobotu večer konal hojně navštěvovaný festival Ignis Brunensis, jehož součástí byla dronová show a následně ohňostroj.
Podle zpráv, které se na internetu vyrojily, byl útočníkem Ukrajinec, jemuž vadila hlasitá hudba, již v tramvaji pouštěli romští mladíci. Bližší okolnosti konfliktu však dosud nejsou známy, policisté nyní žádají o informace svědky. „Pokud nebudou vyslechnuti všichni svědci, nemůžeme být sdílnější,“ uvedl policejní mluvčí Pavel Šváb.
Zároveň policie čelí kritice, že nezveřejnila národnost útočníka, což přitom ze zákona nesmí a nedělá to v žádných případech. „Jedinou výjimkou je vyhlášené pátraní,“ sděluje Šváb.
Na místě neštěstí jsou nyní svíčky na počest zemřelého. „Je to hrozná tragédie. Dozvěděl jsem se o tom v neděli, kdy mě požádali, abych na místo přišel,“ říká bystrcký starosta Tomáš Kratochvíl (SOCDEM). Podle jeho slov byli na místě také příbuzní oběti, kterým projevil lítost a soustrast. „Čišel z nich velký smutek, měl jsem z toho slzy v očích. Chtěl bych říct, že bych se zachoval stejně, ať by byl obětí kdokoliv. Jednalo se o jednorázovou záležitost, která se mohla stát kdekoliv jinde, ale pokud někdo chodí na ohňostroj s nožem, tak je to divné,“ dodává Kratochvíl.
Případu se chopila dezinformační scéna
Blízcí třiadvacetiletého zavražděného nechtějí událost nechat jen tak. „V jaké zemi žijeme, aby při poslouchání hudby byl člověku sebrán život,“ zlobí se kamarádka oběti Žanny Plachetková, která na Facebooku vyzvala k účasti na demonstraci plánované na sobotu v centru města.
„Oficiálně zatím nahlášena nebyla. Budeme se snažit s pořadateli spojit, protože v sobotu se na takřka každém náměstí v centru koná nějaká akce, takže nebude snadné najít vhodné místo,“ podotýká mluvčí Brna-střed Kateřina Dobešová.
„Chceme říct světu, že požadujeme, aby tento trestný čin, který byl spáchán na mladém klukovi, byl řádně prošetřen, a nebyl zameten pod koberec kvůli tomu, že to byl cigán. Zároveň demonstrujeme proti problémovým Ukrajincům,“ oznamuje Plachetková. Dodává, že nechce házet všechny Ukrajince do jednoho pytle a vymezuje se pouze proti těm problémovým. „Oplácejí naši pomoc tím, že vraždí naše děti,“ dodává kamarádka oběti, která zároveň zdůrazňuje, že nechce šířit nenávist.
Nenávistné projevy směrem k Ukrajincům už ovšem na internetu kolují. Případu se chopily známé postavy antisystémové a dezinformační scény jako například Tomáš Vandas, Jiří Černohorský, strana PRO nebo senátorka Jana Zwyrtek Hamplová.
„Patří se natvrdo říct to, za co jsem i já na seznamu nepohodlných, protože mluvím na rovinu. To současná vláda nekontrolovaným přílivem lidí z Východu vytváří z naší země nebezpečné místo k životu,“ napsala například Hamplová.
Její slova přitom odporují v lednu zveřejněným policejním statistikám, podle nichž podíl Ukrajinců na trestné činnosti v Česku vzrostl v loňském roce pouze nepatrně z 2,7 na 3,2 procenta. „Nárůst počtu příchozích Ukrajinců na populaci ČR je podstatně vyšší,“ upozornil policejní prezident Martin Vondrášek. Dodal, že k 99 procentům případů násilí Ukrajinců dochází uvnitř jejich komunity.
Romea odmítá kolektivní vinu
Proti nenávistným projevům vůči Ukrajincům se staví romská organizace Romea. „Romové, kteří takto uvažují a uplatňují primitivní princip kolektivní viny, vlastně říkají, že pokud někdy spáchá nějaký Rom nějaký násilný trestný čin na někom z české majority, je v pořádku, pokud majorita bude za ten konkrétní čin odsuzovat všechny Romy. Takové uvažování je nebezpečné,“ uvedl ve svém komentáři lidskoprávní aktivista Jaroslav Miko.
„Nemalá část romské komunity Ukrajince obecně vnímá negativně. Těch důvodů, proč tomu tak je, je myslím vícero. Obava, že tu vzniká další velká populace, strach že bude méně práce pro Romy nebo méně sociální pomoci pro Romy a také nemalou roli hrají dezinformace, kdy spousta Romů věří, že na Ukrajině vládne fašistický režim. Všechny tyto obavy jsou iracionální,“ poznamenal Miko.
„Na Ukrajině nepanuje fašistický režim, práce je v Česku dostatek pro ty, kteří pracovat chtějí a můžou, a český sociální systém není ohrožen příchodem ukrajinských uprchlíků. Nemluvě o faktu, že statisíce pracujících z Ukrajiny do sociálního systému přispívá. Tenhle případ z Brna bohužel jen umocní negativní emoce a předsudky a nedůvěru, ale věřím, že nakonec zdravý rozum musí zvítězit,“ doplnil.
Ředitel organizace Zdeněk Ryšavý pro iDNES.cz sdělil, že Romea poskytla zmíněné kamarádce zavražděného konzultaci, ale sama se na organizaci plánované demonstrace nijak nepodílí. „Tuto tragédii se bohužel snaží ke svým politickým cílům zneužít antisystémové a dezinformační skupiny, které ji používají k šíření svého omílaného narativu,“ uzavírá Ryšavý.
