Teror v moskevském metru je smutné dědictví Kremlem rozpoutaných válek na Kavkaze
Dokud bude zbývat třeba i jen málo sil, budeme útočit, a to těmi nejnevybíravějšími prostředky – taková je taktika zbytků tvrdého jádra čečenského separatistického odboje, který téměř nepochybně stojí za pondělními pumovými sebevražednými útoky ve stanicích moskevského metra. Čečenci totiž hned během pondělka na několika internetových portálech moskevské vraždění označili za své velké vítězství. Pravdou je, že když ruské bezpečnostní služby a speciální armádní týmy nedávno nemilosrdně zlikvidovaly na dvacet významných představitelů dosud fungujících čečenských odbojových struktur včetně jejich ideového vůdce Saída Burjatského, jeden ze zbylých odbojových předáků Doku Umarov Moskvě už v únoru pohrozil, že „boj se přenese na celé ruské území“. Včerejší moskevské atentáty jsou tedy důkazem, že nemluvil do větru.
A jak celá akce probíhala?
Nejméně dvě atentátnice se k cílům své cesty vydaly z konečné stanice metra Jugozapadnaja, ležící nedaleko známého moskevského letiště Vnukovo, na Lubjanku a do Parku Kultury. Tam pak své nálože, jejichž síla podle odborníků odpovídala síle asi 3 kg trinitrotoluenu, odpálily. Obě útočnice byly vždy ve druhém vagonu soupravy a výbušniny aktivovaly v okamžiku, kdy vlaky vjely do stanice. Počáteční hypotézy mluvily o tom, že nálože mohly být na dálku odpáleny za pomoci mobilních telefonů. Bezpečnostní kamerové systémy, jejichž prvky jsou osazeny v každém voze moskevského metra, však ukázaly, že šlo o klasické sebevražedné útoky.
Reakce v duchu tradiční rétoriky Velmi důležitá je i symbolika obou výbuchů: jedna z atentátnic přivodila explozi na stanici s východem na Lubjanském náměstí, kde sídlí nástupnice někdejší Čeky, NKVD a KGB – Federální bezpečnostní služba. Ke druhému atentátu sice došlo ve stanici Park Kultury, ale četné indicie ukazují, že útočnice v metru zabloudila a že měla vagon metra a jeho pasažéry zničit ve stanici Okťabrskaja, ležící nedaleko budovy ruského ministerstva vnitra. Což je jen další důkaz, že za útokem stojí čečenští separatisté. Za zmínku jistě stojí i okolnost, že útoky přišly těsně před největšími ruskými křesťanskými svátky roku – pravoslavnými Velikonocemi.
Na celou situaci okamžitě reagovali nejvyšší ruští státní představitelé. Prezident Medveděv už v první reakci na exploze prohlásil, že „boj státu s terorismem bude pokračovat bez váhání a do konce“. Naznačil ovšem rovněž, že zatím fungující opatření, která měla teroristickou hrozbu odvrátit, byla nedostatečná. Premiér Putin okamžitě přerušil svou pracovní návštěvu sibiřského Krasnojarsku a vrátil se do hlavního města. Ještě před odletem v duchu své tradiční rétoriky poznamenal, že pachatelé tohoto ohavného teroristického činu budou bezpochyby vypátráni a zlikvidováni. O nějakém řádném a spravedlivém soudu ani zmínky…
Nejnovější teroristický útok v Moskvě znovu ukázal, jak zranitelný je zejména dopravní systém nejen v Rusku, ale vlastně v každé zemi. Leckdo si možná vzpomněl na nedávný atentát na expres Moskva–Petrohrad 13. srpna loňského roku. Postižení měli přímo mimořádné štěstí, protože při tomto útoku nikdo nezahynul. V Rusku vzápětí zazněly úvahy o tom, zda by ruská železniční síť neměla být na každé železniční stanici vybavena bezpečnostními rámy, jaké běžně známe z civilních letišť. Náklady na podobná opatření by však byly astronomické a čistě technicky by podobná prevence byla jen těžko uskutečnitelná.
Pro režim příležitost přitvrdit Smutné určitě je, co včerejší hrůzný útok na bezbranné Moskvany bude znamenat. Bude to nová vlna příkoří působených represivním aparátem „osobám kavkazské národnosti“, a to za sice pochopitelné, ale přesto tragické jednoznačné podpory většiny ruského obyvatelstva. Bude to také skvělá příležitost, jak řadové Rusy přesvědčit, že v dlouholeté konfrontaci Ruska s Čečenskem, která má prastaré historické kořeny, to prostě jinak nejde. Navíc je to cenná příležitost pro současný režim, jehož nepochybným hybatelem je zastánce tvrdé politiky v každém ohledu Vladimir Putin, znovu přitvrdit, kdykoli se ruské státní moci bude zdát, že je toho zapotřebí. Jen si vzpomeňme na výbuchy ruských činžáků z roku 1999…
Včerejší atentáty samozřejmě zaslouží bezvýhradné odsouzení všech, kdo je naplánovali a provedli. Na druhé straně je to ovšem smutné dědictví obou čečenských válek, rozpoutaných prvním a druhým ruským prezidentem. Téměř jistě se dá tvrdit, že tyto útoky nebyly poslední, což je asi nejznepokojivější poselství včerejšího dne.
***
Velmi důležitá je i symbolika obou výbuchů: jedna z atentátnic přivodila explozi na stanici s východem na Lubjanském náměstí, kde sídlí nástupnice někdejší Čeky, NKVD a KGB – Federální bezpečnostní služba.
O autorovi| LIBOR DVOŘÁK, Český rozhlas 6 e-mail: ldvorakm@rozhlas.cz
