KÁBUL/PRAHA Koncem roku 2001 to vypadalo víc než nadějně. Fundamentalisté z hnutí Taliban byli odstaveni od moci, jejich vůdce potupně prchl z jejich jihoafghánské bašty Kandaháru – podle nejčastěji citované verze na motorce. Krutovládu Talibanu měla nahradit prozápadní a v rámci regionálních možností demokratická samospráva, zpočátku pod zahraničním dohledem.
Po necelých devíti letech od začátku vojenské operace, která byla reakcí na útoky z 11. září (Taliban poskytoval teroristům útočiště), je tento obrázek o poznání chmurnější. Taliban vstal z mrtvých, svoje síly zkonsolidoval v sousedním Pákistánu, kde se zřejmě skrývá i jeho vůdce mulla Umar.
A neskrývá se v tichosti, ale dává o sobě čím dál hlasitěji vědět. Uplynulý víkend zveřejnilo velení NATO jeho dopis, v němž vydává talibanským bojovníkům nové instrukce. Mimo jiné je vyzývá nejen k zabíjení a zajímání co největšího počtu zahraničních vojáků, ale stejný postup má být používán i proti Afgháncům spolupracujícím s okupačními silami – včetně afghánských žen. Mulla Umar dále apeluje na pronikání na základny sil NATO a získávání těžkých zbraní.
Dopis byl zadržen začátkem května a podle brigádního generála Josefa Blotze je „na 100 procent pravý“. Mulla Umar, kterému se léta daří unikat nejen západním vojákům, ale i objektivům kamer a fotoaparátů, je dnes považován spíše za „duchovního otce“ Talibanu.
Jeho mužům se přitom daří nejen po vojenské stránce, ale i propagandistické. Nedávný průzkum citovaný agenturou Reuters ukázal, že dvě třetiny Afghánců by si přály zastoupení Talibanu ve vládě. Naopak celé tři čtvrtiny si myslí, že spolupráce se zahraničními jednotkami je špatná a že cizinci ignorují jejich náboženské tradice.
Zahraniční jednotky v čele s USA doufaly, že v Afghánistánu nepohoří stejně jako v minulosti Rusové či Britové. Obrození Talibanu a jejich „nepolapitelného“ vůdce mully Umara tyto naděje stále víc kazí...
