Výbuch v Černobylu ovlivnil porodnost

Příchodu na svět se kvůli výbuchu černobylské jaderné elektrárny nedočkalo v Čechách a na Moravě 450 zárodků mužského pohlaví. V listopadu letošního roku by tito muži oslavili dvacáté narozeniny.

Porovnáváním statistik porodnosti chlapců a dívek ke zjištění dospěl embryolog Miroslav Peterka z oddělení teratologie Ústavu experimentální medicíny Akademie věd. Poznatky dnes přednesl na konferenci k černobylské havárii v budově Senátu.

Největší katastrofa v dějinách jaderné energetiky se stala 26. dubna 1986. V jejím důsledku byla zamořena velká část Ukrajiny, Běloruska a Ruska a také část území severní Evropy. Podle loňské zprávy OSN si havárie vyžádala asi 4000 mrtvých.

Předchozí odhady hovořily až o desítkách tisíc obětí ozáření. V listopadu roku 1986 se narodilo v Čechách poprvé a naposled v padesátileté historii srovnávání porodnosti víc dívek než chlapců.

Normálně se rodí na 100 dívek 105 hochů. Obecně je chlapců počato ještě víc, jsou ale náchylnější k potratům. Vědec, který se zabývá zkoumáním vrozených vad, přičítá propad v porodnosti chlapců radiaci, která působila v květnu 1986 na ženy
v 8. až 12. týdnu těhotenství.

Mozky plodů jsou v této fázi vývoje podle Peterky citlivější na radiaci. Přitom to neznamená, že by se zvýšením radiace či jiné kontaminace životního prostředí rodilo více dětí s vrozenými vadami.

V případě příliš silné kontaminace se plody narození vůbec nedožijí. Stejný efekt podle embryologa zaznamenali například italští vědci po výbuchu chemičky Seveso, při které vznikly toxické dioxiny, ani tam nezaznamenali větší počet novorozenců s vrozenými vadami.

Peterka připomenul, že riziko radiace nezáleželo ani tak na vzdálenosti od epicentra výbuchu, jako na směru větru a dešti. Posledního dubna a 1. května tehdy pršelo na Moravě, Vysočině, na východu Čech a v Praze.

Radioaktivita v tělech lidí klesala k běžným hodnotám zhruba tři týdny. Tomu podle Peterkových zkoumání odpovídají statistiky listopadové porodnosti. Největší propad porodnosti chlapců zaznamenal sever Moravy, následoval jih Moravy, východní Čechy s Vysočinou a Praha.

Na severu Moravy se narodilo o 199 chlapců méně (minus 17 procent), než je statistický průměr, na jihu o 161 (minus 15 procent), ve východních Čechách o 47 (minus sedm procent) a v Praze o 35 méně minus šest procent).

V západních a severních Čechách, kde nepršel radioaktivní déšť, poměr narozených chlapců a děvčat nevybočil z normálu. Protože porodnost v říjnu a září byla obvyklá, vylučuje Peterka, že by se tito "chybějící" chlapci narodili předčasně.