Stanovit přesně, kolik zatím investice do chudší východní části Německa činily, je ale zřejmě nemožné. Jenže ani tak obrovská suma, o které výzkumy hovoří, zatím nestačila k tomu, aby se nové spolkové země dostaly na hospodářskou úroveň těch starých.
O financích určených do bývalé NDR se přitom vedou dlouhé debaty. Například ministr dopravy Peter Ramsauer nedávno upozornil, že na řadě by nyní měly být nové investice ne do východní, ale do západní části země, kde podle něj například silnice nutně potřebují modernizaci. A nedávno dokonce soud v Hannoveru prohlásil daňovou „přirážku solidarity“, kterou odvádějí Němci ze svého příjmu a z níž se financuje dorovnání mezi východem a západem, za protiústavní. Nyní je na řadě spolkový ústavní soud v Karlsruhe, který má rozhodnout. Současná vláda se ale již vyjádřila, že o rozhodnutí ústavních soudců nepochybuje a že přirážka solidarity bude pokračovat dál až do roku 2019, jak je naplánováno. Do té doby by se měla životní úroveň vyrovnat.
Zřejmě největším problémem nových spolkových zemí je vysoká nezaměstnanost. Ta v listopadu dosáhla 11,8 procenta, zatímco ve starých spolkových zemí je na úrovni 6,6 procenta. Navíc tisíce lidí denně dojíždějí za prací do starých spolkových zemí, kde mohou čekat až o třetinu vyšší platy. Stovky tisíc Němců, hlavně mladých lidí, zvolily úplný odchod do starých spolkových zemí. To znamená vyšší věkový průměr obyvatel a často nižší kvalifikaci lidí, kteří ve východních zemích zůstali. Tempo, kterým příjmy na východě Německa dohánějí západní spolkové země, se podle zprávy Institutu pro hospodářský výzkum navíc postupně snižuje. A v minulém roce se pomyslné nůžky mezi příjmy dokonce opět více rozevřely.
