PRAHA Problémy spojené s vydáváním víz, které „zaváněly“ korupcí, se v poslední době objevily hned na několika českých velvyslanectvích v zahraničí. Komunistická poslankyně Zuzka Rujbrová-Bebarová v lednu v této souvislosti ve sněmovně jmenovala velvyslanectví na Ukrajině a v Mongolsku.
Úředníky českého velvyslanectví ve vietnamské Hanoji dokonce Rujbrová přímo obvinila z korupce při vydávání víz. Ministerstvo zahraniční ale již tehdy obvinění z úplatkářství popřelo.
Podle českých diplomatů představuje zřejmě hlavní problém při udělování víz tlak zprostředkovatelských firem, které lákají zájemce na práci v Česku a mají zájem získat jich co možná nejvíc. Proto „tlačí“ nejen na samotné žadatele, ale mnohdy i na české konzulární úředníky. Tyto zprostředkovatelské firmy fungují v ČR legálně, ale přesto se mnohdy jejich praktiky pohybují na hranici zákona. Směrem k úředníkům nejsou vyloučeny přinejmenším pokusy o korupci, budoucí zaměstnance se zase mnohdy snaží zotročit.
„Stálo by za to se zamyslet, zda nemá cenu v tomto bodě náš právní řád změnit,“ řekl LN nejmenovaný odborník z řad diplomatů. Podle něj jiné evropské země služeb zprostředkovatelských firem využívají méně.
Značný počet zájemců o práci registrují například české zastupitelské úřady na Ukrajině, kde se také objevily sporné případy.
Deník Právo v září napsal, že některé poplatky, které musí platit zájemci o česká víza na generálním konzulátu České republiky ve Lvově, získává akciová společnost Jihomoravská provozní. V jejím čele stojí přítel českého velvyslance na Ukrajině Jaroslava Bašty Vlastimil Valenta. Podle listu společnost tento obchod získala bez výběrového řízení.
Ministerstvo však odmítlo kritiku s tím, že výběrové řízení nebylo nutné podle zákona pořádat. Obchod s vízy se proto někdy dostane i za hranu zákona, kde musí zasahovat česká policie.
Třeba mongolští zprostředkovatelé práce lákají do Česka své spoluobčany na vidinu lukrativní pracovní příležitosti. Potom je však nutí k otrocké práci.
Policie například nedávno odhalila organizovanou skupinu z Brna, která zřejmě do České republiky převáděla mongolské migranty. Obvinila pět Mongolů z trestného činu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice, za což jim hrozí až osmiletý trest.
Firmy lákající zájemce na práci v Česku „tlačí“ i na konzulární úředníky