Brněnské pracoviště památkového ústavu, které spravuje i dvě desítky hradů a zámků, například nemá z čeho zaplatit část oprav požárem zničené části Pernštejna.
„Problémy ve mzdové oblasti se podařilo ráznými škrty a prověrkou výdajů alespoň částečně vyřešit, takže místo očekávané ztráty dvou milionů korun by mohlo hospodaření skončit až půl milionu v plusu. Investiční problémy jsou ale mnohem větší a možná se projeví na památkách po celé republice,“ řekl včera LN Jerie.
Vedení brněnského památkového ústavu totiž podepsalo smlouvu na opravu střechy vyhořelé sýpky Pernštejna za více než padesát milionů korun, nicméně jistých má z příspěvku státu, krajů a darů jen asi třicet milionů. „Pokud nepomůže ministerstvo kultury, budeme muset škrtat i jinde,“ dodal Jerie. Podle smlouvy mají být peníze uhrazeny do konce roku 2008.
Sami památkáři jsou rozhořčení, ale nechtějí oficiálně mluvit. „Podobné problémy byly i dříve, ale protože památková péče nebyla tak rozhádaná, podařilo se je vyřešit. Teď je dědictví z minula problém, který se obrací i proti současnému brněnskému řediteli,“ míní jedna z pracovnic ústavu.
Brněnský památkový ústav si v uplynulých dnech na pokyn Jerieho podali kontroloři a ti mimo jiné zjistili, že zaměstnával o čtrnáct pracovníků víc než měl, panoval tam nepořádek v objednávkách a bez krytí se vytvářela nová vedoucí místa.
Po kontrolách musel odejít ekonomicko-provozní náměstek ředitele Radomír Konečný, brněnský ústav nevymění auta a například lednický park nedostane plánované zavlažovací zařízení. Navíc dokonce ani lidé, kteří se podíleli na vyšších tržbách, nedostanou nejen odměny, ale ani osobní ohodnocení. Jerie řekl, že mezi bezmála tři stovky lidí rozdělí sto tisíc korun.
Část pracovníků Jerie ani po jediném podobném setkání v republice nepřesvědčil. „Poukazovat na smlouvy o Pernštejnu je nesmysl, ty mělo hlídat pražské ústředí a ministerstvo,“ poznamenal jeden z pracovníků. Další přiznává, že Konečný nerespektoval pravidla hospodaření a pracoval ve státní organizaci, jako by šlo o jeho firmu.
Ředitel brněnského památkového ústavu Petr Kroupa se zatím k výsledku auditu nechtěl vyjádřit, musí si ho prý prostudovat. „Některé věci jsou věci systémové. Překročil jsem například počet pracovníků tím, že Zelenou horu neprovozuje soukromá firma, ale naši lidé. Máme z toho ale příjem 700 tisíc,“ poznamenal. Více pracovníků prý už zdědil po svých předcůdcích.
Ani z funkce odvolaný náměstek Radomír Konečný, který však zřejmě prozatím zůstává zaměstnancem ústavu, nechtěl případ podrobněji komentovat. Svoji roli shrnul včera pro LN do dvou vět: „Snažil jsem se ve státní příspěvkové organizaci na jedné straně šetřit a nevyhazovat peníze, na druhé pak vydělávat. A na to jsem ve své funkci dojel.“
