MARION Jeho dům z bílých prken se tu krčí v rozlehlosti okolních poli.
Výhled vizuálně zmenšuje jen opodál stojící opuštěná stodola, vrak starého chevroletu a rovněž nepoužitelná kola od traktorů. Tohle je pozemek Teda Hulse, který zde, v kraji zvaném Grant ve státě Indiana, žije celý svůj život. Nikdy prý přitom nebyl svědkem tak tvrdých časů.
Stát Indiana dnes zápasí s vysokou nezaměstnaností, která zde dosahuje dvouciferných čísel. Právě proto tu vládnoucí demokraté prohráli ve volbách do Kongresu. Barack Obama přitom v tomto průmyslovém pásmu Ameriky, jež vedle Indiany tvoří Wisconsin, Illinois, Michigan, Ohio a Pensylvánie, před dvěma lety všude vyhrál. Dnes jsou tyto státy v moci republikánů. Indiana, těžce zasažena nynější recesi, ale může posloužit i jako okno do budoucnosti celé země. Právě zde, stejně jako v sousedním v Ohiu či nedalekém Michiganu, lze najít nejvíce továren a dílen. Tyto výrobny ale v poslední době dramaticky mizí v důsledku fenoménu, jenž by se dal nazvat „Amerika – země designu a služeb“. Technologická inovace vznikne zde, továrny ale velké korporace už postaví jinde – často v zemích jako Čína a Indie, kde jsou výrobní náklady značně nižší a profit tak logicky tučnější.
Farmy bez rodin Oblast takzvané „centrální Ameriky“, jež je považována za srdce a duši země a kam patří i Indiana, se tak stává opuštěnou oblasti. Akademické kruhy používají v souvislosti s touto části Ameriky výraz „vyhlodání“. Lidé odtud odcházejí za lepším a pohodlnějším životem. Exodus, o kterém se dnes mluví, je sice historicky známý, především mladí utíkali že Středozápadu, protože zde neměli dostatek pracovních příležitosti, zábavy a vzrušení. Hledali své štěstí či jen rozptýlení ve velkých městech, jako jsou New York, Chicago či Boston.
Přesto odliv obyvatel z této oblasti nabral během současné recese dramatických rozměrů, a to právě v důsledku mizejících výroben. Pro mnohé „uprchlíky“ totiž není návratu.
„Před pětatřiceti lety jsme také zažívali drsné časy. Když se ale ekonomika zlepšila, továrny zase začaly zaměstnávat,“ vzpomíná na 70. léta minulého století Hulse. Region tehdy získal svou přezdívku – „Rezavý pás“.
Zbankrotované továrny totiž začaly chátrat, doslova rezivět. Dnes je ale situace jiná. Továrny v mnoha případech zřejmě výrobu opět nerozjedou, protože je jejich majitelé z výše uvedených důvodů přestěhovali jinam.
Profesorka sociologie Maria J. Kefalasová z univerzity Saint Joseph ve Filadelfii, která o tomto trendu nedávno napsala knihu, dokonce tvrdí, že se centrální oblasti Spojených státu ocitly v existenciálním ohrožení. Podle jejího průzkumu na 700 zemědělských okresů v centru země v uplynulých třech dekádách přišlo o deset procent populace. V každém druhém kraji přitom umírá více lidí, než se rodí. Ti, kteří odcházejí, totiž zakládají rodiny ve městech. „V mnoha případech se brzy dostaneme do situace, kdy tyto zemědělské komunity zaniknou. Už dnes tu nejsou typické rodinné farmy, pole vlastní velké korporace,“ říká profesorka Kefalasová s tím, že tyto nadnárodní společnosti nahradily lidskou pracovní sílu stroji. Pokud stále najímají na práci, údajně platí daleko méně než kdysi.
Co jsou ti Číňané zač?
Ted Hulse se nad chmurnými vyhlídkami dlouze zamýšlí. Ulice Marionu (nedaleko vzdáleného městečka) jsou dnes podle něj o poznání tišší. „Dost často na ulici nepotkáš živou duši,“ prohodí a hořce se přitom zasměje. Na mysl mu najednou přijdou Číňané. Možná proto, že čínská města jsou naopak přeplněná. „V životě jsem snad ani Číňana neviděl, nezajímal se o něj. A teď kvůli němu možná nebudu mít co jíst,“ uvažuje Hulse. Jasně dává najevo, že to je především Čína, která v Indianě „okrádá“ Američany o práci.
Ted Hulse stojí na verandě svého domů a skepticky se rozhlíží kolem. Pohled na jeho pozemek, který je v tak neutěšeném stavu, mu na optimismu nepřidává.
Vzpomenu si přitom na parcely ve Virginii, která je považována za jeden v současnosti z nejbohatších států Ameriky. Okolí je tu zkrášlováno zahradními architekty, kteří zastřihávají trávník, sázejí rozmanité rostliny či svazují stromy tak, aby celkový výjev působil uhlazeným, spořádaným dojmem. Sousedství ve Virginii tak často vypadají jako luxusní golfová letoviska. Virginie by mohla být na rozdíl od Indiany řazena do oné „designérské Ameriky“.
Ted Hulse by ale ve Virginii nikdy bydlet nechtěl. „Víš, tady je ta pravá Amerika, tohle je její motor. Pokud nepřežijeme tady na Středozápadě, celá země padne,“ domnívá se a nasadí smrtelně vážný výraz. Zelená naděje V Indianě ale už dnes neexistuje řada kdysi prosperujících továren. Jen pár příkladů, z mapy státu zmizela továrna na výrobu televizních obrazovek Thompson se sídlem právě v Marionu, neexistují již ani slévárny Chrysler v Indianapolisu či výroba trubek a potrubí s označením Indiana v Evansvillu.
Přesto se najdou v Indianě projekty, jež mohou zdejší ekonomiku opět nastartovat. Tento stát by dokonce mohl být místem, odkud by se celá Amerika mohla odrazit k nové prosperitě.
V továrně Delphi totiž inženýři pracují na prototypu elektromobilů. Obama jim na jejich projekt v rámci „programu na vývoj zelených vozů“ má poslat celých 27 miliard dolarů.
Pro Teda Hulse jsou ale podobné projekty stejně vzdálené jako Čína.
O autorovi| EDUARD FREISLER, dopisovatel LN v USA
