Ještěd je nejvyšší hora Paseckého hřbetu, nad okolními údolími se zdvihá o více než 500 m do výše 1012 m. Tato nápadná hora, kterou můžeme vidět dokonce i z Prahy, má svůj původ na mořském dně. Asi před 450 miliony let (prvohory – ordovik) byla oblast dnešního Českého masivu na okraji šelfu tehdejší prapevniny Gondwany. Usazovaly se zde jílovité a písčité sedimenty, ze kterých vznikly břidlice, droby a křemence. Sedimentaci doprovázela i vulkanická činnost, vyvřelé horniny jsou především bazaltového typu. Pozdější metamorfóza původní horniny přeměnila ve fylity, křemence (metakvarcity) a metabřidlice. V menší míře jsou zde zachovány i horniny starší. Mladší horniny, silurského a hlavně devonského stáří, jsou většinou vápence.
Jako hora je Ještěd vlastně velmi mladý. Byl vyzdvižen podél lužické poruchy nad pokleslou Severočeskou tabuli. Stalo se to na rozhraní starších a mladších třetihor v důsledku tlaku, který na Český masiv vyvíjelo alpinské vrásnění. Pevné křemence odolávaly zvětrávání. Tím vznikl dnešní tvar, vlastně asymetrický suk. Během ledových dob ve starších čtvrtohorách docházelo k mrazovému zvětrávání. Průměrná teplota vrcholu Ještědu jsou totiž pouhé čtyři stupně Celsia.
Od poslední ledové doby nebyl vrchol Ještědu zalesněn. Od té doby zde také přežívají některé vzácné a ohrožené druhy. Např. jeden ze zde nalezených druh pavouka je znám z východní Asie, povodí Jeniseje a ze severního Uralu. Na vrcholu Ještědu byl v roce 1966 položen základní kámen věže, byla v roce 1973 dokončena věž, kterou navrhl arch. Karel Hubáček.
***
Výpřež, u parkoviště 8,1 10 zastávek km
Výpřež, u parkoviště čas pro prohlídku:
(okruh) 4 hodiny
autobus Výpřež, lanovka Horní Hanychov – Ještěd
geologie, ekologie,
geomorfologie, historie
informační tabule,
značky naučné stezky
GPS N50 44.587
E14 58.720
