Filmový debut Vlasty Buriana, uvedený v roce 1925, je jediný z jeho filmů, který se nedochoval. Parodický příběh s groteskními scénami reagoval, tak jako v té době i mnozí kabaretní komici a zpěváci, na senzační objev neporušené hrobky faraona Tutanchamona. „Taškařice se zamilovaným koncem“ byla obdařena vtipným titulem: Tu ten kámen aneb Kterak láskou možno v mžiku vzplanout třeba k nebožtíku.
Režisér Karel Anton shromáždil plejádu populárních komiků a herců - Ference Futuristu (egyptolog Rapapides Bulva), Emana Fialu (učenec Drtichlup), Theodora Pištěka, Josefa Švába-Malostranského, Karla Lamače i mladého Martina Friče. Chybět nemohla hvězda Anny Ondráková. Hned za ní, na druhém místě, je v titulcích uveden Vlasta Burian, představitel směšného a nesmělého nápadníka Fridolína, v jednom referátu pasovaný na „dnes nejpopulárnějšího groteskního komika pražského“.
Osvobozen ze zapomnění V jediném roce 1926 byly uvedeny veselohry Falešná kočička a Lásky Kačenky Strnadové. První je rázovitou parafrází shawovského pygmalionského motivu. Burianův pražský pobuda Vendelín Pleticha se nechá najmout jako domnělý otec hlavní hrdinky. Jeho oděv připomíná kostým „krále komiků“ z dob jeho kabaretních výstupů a také oblečení tuláka Charlieho: těsný fráček, pod tvrdým límcem velký uzel kravaty, neforemné boty, na hlavě obnošená buřinka. Však v jednom záběru napodobí Burian chaplinovskou chůzi.
V mluveném projevu, vyjádřeném graficky, už výrazně zaznívá Burianova záliba v komolení slov a v překrucování jejich původních významů. Pleticha zaútočí výhružně na sluhu (titulek): „Z cesty, služebný duchu!“ A když vstoupí do salonu, osloví domnělou dceru: „Zde tě tedy nacházím, nezdařená dcero.“ Vzápětí si posteskne: „Tady mi ukradnou dceru a já abych se dal zpopelnit.“
Některé projevy situačního humoru, poprvé použité v tomto filmu, zopakoval i později: například jako host vypije svou i hostitelovu skleničku (ve filmu Anton Špelec, ostrostřelec je naopak Burian hostitelem). Již tady vystupuje jako falešný lékař-zubař. Každému pacientovi trhá zuby jiným způsobem, vždy hravě, byť mnohdy s velkou námahou; jedné oběti se musí dokonce vzepřít nohama o břicho. Jinému postiženému tahá zuby způsobem „má mě ráda, nemá mě ráda?“.
Vkomedii Lásky Kačenky Strnadové se Burian stylizoval do role venkovského mladíka. Chlapecký vzhled zvýrazňují nakreslené pihy kolem nosu a paruka s účesem „na ježka“. Vinckovy projevy jsou notně buranské, zvláště když přijede do Prahy. Kontrast dvou rozdílných prostředí a lidských charakterů je hlavním zdrojem komična. Protagonistův projev je drsný a přehnaný v mimice: komik často poulí oči, šklebí se. Před Wilsonovým nádražím se diví: „A že se tady na té louce nepasou žádný krávy?“
Ctitelům a obdivovatelům Vlasty Buriana byla dopřána k jejich nepochybné radosti obnovená premiéra dvou jeho němých komedií po dlouhých osmdesáti letech. A to se můžou ještě těšit, že se podaří společnosti Filmexport Home Video vydat na DVD i film Milenky starého kriminálníka, v němž Vlasta Burian poprvé vystoupil ve dvojroli.
***
Chlapecký vzhled zvýrazňují nakreslené pihy a účes „na ježka“. Vinckovy projevy jsou notně buranské, zvláště když přijede do Prahy.
