Rizika nafty - Nové palivové směsi ohrožují dieselové motory již nyní. Riziko asi poroste
Prvního září vešla v platnost vyhláška, která má zaručovat, že v naftě budou minimálně dvě procenta biosložky.
Realita ale může být jiná.
PRAHA Dvě procenta biosložky neboli metylesterů řepkového oleje (MEŘO) v naftě garantovaná vyhláškou nemusí ve skutečnosti znamenat dvě procenta u každé čerpací stanice. Nafta prodávaná u českých pump může totiž biosložky obsahovat až pět procent.
A riziko pro majitele vozů s dieselovým motorem se tím pádem hned o něco zvyšuje.
„Už v roce 2004 byla přijata česká státní norma, která umožňuje do motorového paliva přimíchávat biosložky do hranice pěti procent,“ upozornil člen představenstva společnosti ČEPRO Tomáš Zikmund. Záleželo tak na tuzemských pumpařích, zda už dříve prodávali naftu s příměsí MEŘO nebo bez ní, a zda nyní do nafty přimíchají hned pět procent biosložky nebo méně.
„Musíme si ale uvědomit, že tento procentní podíl je chápán v celkovém objemu vyprodukované nafty toho určitého výrobce,“ řekl Ivan Indráček ze Společenství provozovatelů čerpacích stanic. Podle něho se tedy nestane, že řidič najde u každé čerpací stanice v každém litru nafty přesně stanovená dvě procenta biosložky.
„Pumpaři budou stále prodávat naftu jako dříve. Jen s tím rozdílem, že v ní může být až pět procent biosložek,“ dodal Indráček.
Automechanici oslovení LN se obávají toho, že biosložky v naftě začnou dieselové motory postupně ničit. A někteří se netají ani obavami o jízdní vlastnosti vozu. Tyto obavy ale Indráček odmítl „Na normě z roku 2004, která dovoluje přimíchávat do motorového paliva až pět procent biosložky, se shodli jak výrobci pohonných hmot, tak výrobci automobilů. Jimi oslovení odborníci potvrdili, že hranice pěti procent by v žádném případě neměla porušit jízdní vlastnosti vozu,“ řekl Indráček.
Pravdou ale je, že nafta s příměsí biosložky není stabilní. To znamená, že hodně záleží na době, po kterou je tato biosměs v motoru auta. Poté se totiž mění její složení, což by mohlo mít nežádoucí vliv na některé části motoru.
Pokud tedy člověk nepoužívá auto pravidelně, může mít problém s palivovými filtry a vstřikovacími systémy, které by se mohly zalepit. Jakmile po delší době bude chtít vyjet s autem ven, nemusí se mu podařit vůz nastartovat. Filtry budou totiž zalepeny zbytkem biopříměsi.
Indráček nevyloučil, že by budoucí zvyšující se podíl biosložek v pohonných hmotách mohl narušit fungování motoru. Dodal ale, že už nyní se zástupci automobilového průmyslu snaží motory zdokonalit.
„Nevíme, co bude za pět let, spekuluje se, že pokud by podíl biosložky dosáhl sedmi procent, mohl by motor poškodit. Výrobci aut už ale nyní s touto variantou počítají, takže budou připraveni,“ řekl Indráček. Podobně mluví také zástupce společnosti ČEPRO. „Velcí výrobci aut zkouší, kolik biopříměsi vozy vydrží. U současné platné normy, která stanovila hranici na pět procent, ale žádný negativní vliv nebyl prokázán,“ dodal Zikmund.
Podle ekologa Vojtěcha Koteckého z Hnutí Duha bude ale hodně záležet na kvalitě suroviny. Podle něj se už dříve měla stanovit pravidla, která by zaručovala, že prodávaná nafta s příměsí biosložky je kvalitní.
Metylestery řepkového oleje se vyrábí tzv. esterifikací, kdy se mísí olej vylisovaný z řepkových semen s metanolem za pomoci dalších katalyzátorů, jako je hydroxid sodný. Vedlejším produktem výroby metylesteru je glycerin, který lze použít dále v chemickém průmyslu, k výrobě mýdel nebo zubních past. V zahraničí se k výrobě MEŘO používá například olej ze sójových bobů. Důvodem přidávání biopříměsi do tuzemských pohonných hmot je její příznivější vliv na životní prostředí.
Řepka má snížit závislost na dovozu Do motorové nafty se od 1. září přimíchává metylester řepkového oleje, zkráceně MEŘO. Má jít o dvě objemová procenta z celkového množství motorové nafty. Do motorových benzinů se bude od ledna 2008 přidávat bioetanol neboli biolíh. Přimíchávání biopaliv do pohonných hmot má mj. snížit závislost ČR na dovozu ropy.
