OSTRAVA V Ostravě po čtyřech desítkách let chtějí obnovit tradici Stromů republiky. Než ale první strom vysadí, dělají „inventuru“ stromů vysazených v předchozích letech. U mnoha z nich přitom nejsou ani pamětní tabulky.
Detektivní pátrání se proto odehrává především mezi pamětníky a v archivech. Podle pracovníků radnice centrálního obvodu to zatím vypadá, že první vlna sázení přišla v roce 1918, druhá se zvedla po druhé světové válce a třetí v období pražského jara a v osudových letech kolem roku 1968.
Nyní na ni chtějí navázat: Vysazení šlechtěné velké lípy za zvuků státní hymny ohlásili za měsíc, na 28. října. Na počest devadesátého výročí vzniku Československa tam vysadí Strom republiky, první od roku 1970.
„Přemýšleli jsme, jak si devadesáté výročí vzniku republiky připomenout. Strom republiky u nás nebyl vysazen již řadu let. Bude u něj také odhalen památný kámen s textem připomínajícím devadesát let starou událost,“ plánuje starosta Miroslav Svozil.
V Ostravě mají Lípu svobody i Lípu republiky „Poslední lípy jako symboly byly v Ostravě vysazeny v roce 1968 a 1970,“ shrnuje mluvčí obvodu Moravská Ostrava a Přívoz Vladimír Vavrda. Oba stromy, jeden označovaný jako Lípa svobody a druhý jako Lípa republiky, ozdobily plochu před dnešním Domem kultury města Ostravy. Jsou špatně udržované, mají však označení mramorovými kameny. Nápisy na kamenech jsou už však po těch letech jen obtížně čitelné. Lípu svobody podle dostupných informací vysadili na počest výročí osvobození v roce 1970, Lípa republiky jako pocta československé federaci zaujala své místo o dva roky dříve.
Nový Strom republiky bude vysazen v parku Československých letců, naproti sídlu krajské policejní správy. Park paradoxně nesl před rokem 1989 jméno prvního šéfa Leninovy tajné policie Čeka Felixe Edmundoviče Dzeržinského a v místech, kde poroste Strom republiky, stávalo jako pomník sovětské bojové letadlo.
Z pátrání v ostravském archivu vyplynulo, že například ve Staré Bělé byla vysazena lípa u příležitosti vzniku republiky již v roce 1918. Strom ale po čase uschl. Proto ve staré Bělé vysadili památnou lípu znovu v roce 1928. V roce 1945 zase před tehdy obecním úřadem byla zasazena Lípa osvobození. Třetí památnou lípu zasadili Starobělští i v roce 1968, k padesátému výročí vzniku Československa. Všechny rostou v Bělé dodnes.
Někde je strom jediné, co připomíná slavnou událost V Třebovicích v místním parku vysadili Lípu svobody v roce 1968 v místě, kde rostl vůbec nejstarší strom na území dnešní Ostravy. Šlo o lípu starou 620 let. Bronzovou tabuli, které popisovala tyto skutečnosti, však v Třebovicích někdo ukradl. Radnice proto musela nechat vyrobit novou tabulku, tentokrát z mramoru.
V Pustkovci se v roce 1938 dokonce chystali zasadit památnou lípu a vedle ní postavit památník vzniku Československé republiky. Jenže už to nestihli. Dříve než se začal pomník stavět, přišla německá armáda. Jediné co se v Pustkovci stihlo, bylo právě vysazení památné lípy. Ta roste vedle tamní hasičské zbrojnice dodnes.
Dodnes rostou památné stromy i v Krásném Poli. Lípu osvobození tam zasadili v roce 1946, Lípu svobody v roce 1968. Památná lípa, nijak označená, roste i vedle základní školy v Kunčicích. Za první republiky ji vysadili vedle podstavce s bystou T. G. Masaryka. Bystu však letos zloději ukradli, v Kunčicích zůstává jen lípa a podstavec.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
