PRAHA Města a obce se bouří. Odklízení sněhu bude stát moc peněz a chodníky se prý budou uklízet mnohem pomaleji. Nejrychlejší úklid sněhu je totiž ten, když lidé ráno vyběhnou s hrably a sněhovou nadílku odklidí sami.
„Je to problém. Vyčleníme na to dva lidi, ale ti to nebudou stíhat. Máme sice traktor s pluhem, ale ten zajede jen někam. Rozhodně by bylo lepší, aby to zůstalo tak, jak to je,“ říká starosta Číčovic Jaromír Holiš. To, že chodníky nebudou tak rychle uklizené, tvrdí i mluvčí Prahy 6 Martin Šálek. „Vlastníci jsou mnohem operativnější. Nejrychlejší je, když majitel vyběhne s lopatou sníh uklidit sám. Víte, jak to je se silnicemi. Silničáři se vždy na sníh připravují, ale pak jsou stejně zaskočeni,“ říká Šálek. Komu vlastně patří?
Některá města a obce ale s odklízením sněhu ze svých chodníků a komunikací souhlasí. „Je pravda, že to je trochu pomalejší, ale máme na to pracovní četu. Nás to nepřekvapí. Máme s tím zkušenosti, protože to stejně děláme dlouho. A už jsme platili i odškodnění kvůli různým zraněním,“ tvrdí starosta Pičína Josef Mezera.
I starosta Znojma Petr Nezveda s novelou zákona o pozemních komunikacích, podle níž za stav chodníků mají zodpovídat jen jejich vlastníci, a nikoli majitelé přilehlých domů, souhlasí. „Odklízíme sníh z chodníků v historickém centru již od minulého roku. Občas je náš zásah rychlý, v mnoha případech pomalejší. Nejde prostě každý chodník uklízet průběžně tak, jako to třeba dělá superpoctivý vlastník,“ soudí Nezveda.
Novela zákona ale neděsí jen radnice.
Umnoha chodníků totiž nelze určit, komu fakticky patří. Chodníky totiž často nejsou zapsané v katastru nemovitostí a lze se bavit pouze o tom, komu patří pozemek pod nimi. A v tom je kámen úrazu. Mnohé „veřejné“ chodníky totiž leží na soukromých pozemcích. „Už v minulosti jsme dostávali dotazy na to, komu patří chodník, na kterém se například stal úraz. Můžeme vlastně jenom říci, komu patří pozemek,“ říká ředitelka brněnského katastrálního úřadu Naděžda Vitulová.
Hranice vlastnictví pozemků dělí některé chodníky na několik částí. Zejména v historických částech měst se totiž domy posunuly oproti původní podobě „dozadu“. Majitelům tak stále zůstal původní rozsah pozemku – nyní však krytého chodníkem.
Konkrétně v Brně tak soukromé pozemky zasahují i do plochy ulic. V minulosti už i proto například v historickém centru města padlo rozhodnutí, že radnice bude chodníky uklízet bez ohledu na to, komu patří. „Stojí nás to ročně kolem deseti milionů korun,“ potvrdil starosta centrální brněnské městské části Libor Šťástka.
***
Čím se sype
Chemické rozmrazovací materiály Nejčastěji běžná sůl (chlorid sodný). Po aplikaci soli na led nebo sníh dojde k fyzikálně chemické změně a hlavně ke snížení bodu tání. Sůl může teoreticky fungovat do –20 ° C. Sůl má ale vliv na kvalitu půdy i na samotný chodník. Škodí psům a obuvi procházejících. Například v Praze, ale i jiných větších městech se sůl na chodníky nepoužívá.
Inertní posypové materiály Například písek, kameninová drť, štěrk, ale i popel a jiné. Někdy se prodávají jejich směsi. Inertní posypové materiály zdrsňují povrch zasněženého nebo zledovatělého chodníku, aby neklouzal. Při náledí je lepší jemný písek, na sněhu se spíše používá kameninová drť. Písek se více roznáší po okolí i do domů, zatímco drť lze po roztátí sněhu znovu použít.
