„Návrh na výsluhy zdravotníků nedává logiku, jsou to zaměstnanci pod zákoníkem práce a tam je nemá žádná z profesí. Tento benefit je specificky pro některé profese v rámci bezpečnostních sborů, kde to má jisté souvislosti s nároky a omezeními pro tyto pracovníky bezpečnostních složek“, uvedl Jurečka.
Pavel na tiskové konferenci na závěr dvoudenní návštěvy Královéhradeckého kraje řekl, že nelze jednat pouze o tomto jediném řešení. Bez vazeb na další opatření by přiznání výsluh lékařům mohlo podle něj rozkolísat celý systém. „Mnoho dalších profesí by se mohlo oprávněně cítit poškozeno, že se na ně takovým opatřením nepamatuje,“ uvedl.
Prezident považuje navýšení platů pouze za náplast, nikoli za systémové řešení. „Pokud je zde požadavek na výsluhy pro lékaře, který je na stole podle Kubka už několik let, pak je to věcí, která by měla být součástí diskuse,“ řekl.
Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče dlouhodobě prosazuje sjednocení výše platů ve státních nemocnicích se mzdami u krajských či jiných zřizovatelů. Chce také výsluhy, nárok na lázně nebo zachování benefitů. O požadavku odborů na doživotní výsluhy dnes informovaly Lidové noviny.
Zajistit by to podle nich měl nový zákon o odměňování zdravotníků, který začne ministerstvo připravovat během příštího roku. Válek novinářům řekl, že výsluhy nejsou v jeho gesci, obecně podotkl, že na něm spočívá morální podpora žadatelů.
Část zejména mladých lékařů protestuje od počátku prosince formou odmítání přesčasových služeb v nemocnicích proti podmínkám práce v nemocnicích a odměňování. Před týdnem se s premiérem Petrem Fialou nespokojení lékaři dohodli na růstu odměn lékařů i nelékařů v nemocnicích, už předtím s Válkem dohodli změny ve vzdělávání a kontrole průběhu atestací.
Svůj protest podle viceprezidenta České lékařské komory (ČLK) Jana Přády odvolají, až se premiérem předložená nabídka potvrdí písemně. To by mělo být v pátek.
Lékařů pracuje v nemocnicích podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) zhruba 23 tisíc. Dobrovolnou práci přes čas odmítla zhruba čtvrtina. Nemocnice proto naplánovaly provoz v různě omezené míře. Musely odložit plánované operace a vyšetření, zavřít některá lůžka či sály, výjimečně celá oddělení.
