Čtvrtek 23. května 2024, svátek má Vladimír
  • Premium

    Získejte všechny články mimořádně
    jen za 49 Kč/3 měsíce

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Vyšší daně, veřejné práce a euro

Česko

Svého nástupce v čele sociální demokracie Vladimíra Špidlu považuje Miloš Zeman i po letech za jeden ze svých největších politických omylů. V ekonomice a sociální politice mají ale společnou vizi: proměnit Česko ve Švédsko. Zemi s jedněmi z nejvyšších daní v Evropě, mohutným sociálním státem, který navzdory této zátěži dokáže velmi dobře obstát v mezinárodní konkurenci. Švédsko už sice dávno nepatří k nejbohatším státům Evropy, jímž bývalo v polovině minulého století, skandinávský model přesto stále inspiruje nejen evropské socialisty.

Švédsko střední Evropy „Zvýšil bych přímé daně i sociální pojištění,“ odpovídá Zeman na otázku, jak by snížil státní dluhy a zároveň zajistil dost peněz na důchody. Můžeme si to prý dovolit, protože naše daně jsou na poměry Evropské unie podprůměrné. „Daňová kvóta je 35 procent HDP. Takže i kdybychom se přiblížili průměru Evropské unie se 40 procenty, stále budeme daleko od mého milovaného Švédska. Tam je daňová kvóta 60 procent.“ Za progresivnější a vyšší daně oroduje Zeman celou svou kariéru. Kabinet, který vedl, přitom přímé daně nikdy nezvýšil. Expremiér se ani neobává, že by zdražení práce vyšším sociální pojištěním zvedlo nezaměstnanost, kterou nyní 91 procent lidí považuje za nejvážnější společenský problém.

„Existuje teorie, že zvýšení přímých daní a sociálního pojištění snižuje motivaci k podnikání. Tahle teoretická konstrukce ale není empricky prověřená. Třeba Skandinávie s vysokými daněmi patří k místům s velmi silnou podnikatelskou aktivitou a nízkou nezaměstnaností,“ tvrdí Zeman. „Mým snem je dostat Českou republiku za nějakých dvacet třicet let na úroveň Švédska. Včetně vysokých daní.“ Skandinávské země jsou ovšem navzdory vysokým daním úspěšné i proto, že je tam velmi snadné propouštět zaměstnance. Firmy se je proto nebojí přijímat a nezaměstnanost je na severu Evropy tradičně nízká. Ve Švédsku a Dánsku nikoho nezaráží věci, jež jsou v české politické debatě tabu: třeba výpověď bez udání důvodů nebo propouštění na hodinu.

Zeman tvrdí, že by s uvolněním zákoníku práce neměl problém. „Nesporně bych to prosazoval. Ale až ve chvíli, kdy zavedeme další komponenty skandinávského modelu. Nemůžeme vytrhávat z kontextu jen uvolnění zákoníku práce.“ Český přístav v Hamburku Hlavním Zemanovým receptem proti nezaměstnanosti jsou veřejné práce. Mluví o nich v posledních měsících na všech ekonomických fórech a konferencích, které začal znovu objíždět. Veřejně prospěšné práce prosazuje i volební lídr ODS Petr Nečas. Podle jeho návrhu by si nikdo nemohl vzít od státu sociální dávky a zůstat přitom nečinně doma. Sociální podporu by mu stát vyplatil, jen pokud by nastoupil v obci právě na veřejné práce.

Zeman o nich má velkorysejší představu. V jeho pojetí jde o veřejné projekty placené ze státního rozpočtu. Jsou to v podstatě stimulační investice, podobné těm, jimiž se snažil rozjet americkou ekonomiku Barack Obama. „Nesmíme zaměňovat veřejné zakázky a odklízení sněhu v obci,“ zdůrazňuje Zeman. „Veřejné práce by měly tři úrovně: komunální, regionální a celostátní. Příkladem regionální veřejné zakázky je něco, z čeho se naši ekologové pomátnou: splavnění dolního toku Labe. Napojení na německou část až do Magdeburku, případně Hamburku. Obnovení české části hamburského přístavu. Nebo prodloužení dálnice D8 až do Ústí nad Labem. Je zajímavé, že našim ekologům nevadí, že tam kamiony na těch serpentinách a okreskách kouří desetkrát víc, než by kouřily na dálnici.“ Zeman sní o stovkách baťovských projektů. I v zadluženém státním rozpočtu by podle něj mělo být prioritou najít na ně peníze. Státu se to podle něj bohatě vrátí díky rychle rostoucí ekonomice a tisícům nových pracovních míst. Přirozená ekonomická aktivita je v časech krize utlumená, takže hospodářství může do vyšších obrátek pomoci jedině stát. Chci euroministra financí Přes hlubokou krizi, kterou právě prožívá eurozóna, zůstává Zeman zastáncem rychlého přijetí eura. Souhlasí s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, že Řecko není potřeba zachraňovat a musí si z vlastních dluhů pomoci samo. Krizi eura bere jako šanci k hlubší ekonomické integraci: „Zůstávám eurofederalistou. Vedle evropského ministra zahraničí bych rád viděl i evropské ministry obrany a financí. Jsem pro harmonizaci evropských daní a likvidaci daňových rájů typu Lichtenštejnska.“ Krize je podle něj příležitostí, která se dlouho nemusí opakovat.

Česko by prý mělo euro přijmout hlavně proto, aby se vyhnulo riziku, že na korunu zaútočí spekulanti. „Euro je tak futrovaná měna, že se nemůže stát terčem útoků žádného spekulanta. Vzpomeňte si, jak v roce 1992 srazil George Soros na kolena britskou libru. Spadla o 15 procent – a to to byla zatraceně silná národní měna.“ Na útoku na euro by ale prodělal každý spekulant včetně Sorose.

***

„Mým snem je dostat Českou republiku za nějakých dvacet třicet let na úroveň Švédska. Včetně vysokých daní.“

„Jsem pro harmonizaci evropských daní a likvidaci daňových rájů typu Lichtenštejnska.“

O autorovi| LENKA ZLÁMALOVÁ, analytička LN

Autor: