Zrušení některých deníků by podle vydavatelů mohlo mít to mít dominový efekt, protože by ještě více zvýšilo náklady na distribuci zbývajících titulů.
Čím více noviny zdražují, tím podle generálního ředitele vydavatelství Vltava Labe Media Víta Nantla více klesá počet prodaných výtisků. Letos se navíc zvýšila cena distribuce novin o pět korun na jeden výtisk, a všichni vydavatelé se tak dostali do kritické situace, ve které nejsou stávající ceny schopni udržet.
„Průměrné roční předplatné již nyní stojí téměř 7000 korun a každé zdražení výtisku novin o jednu korunu znamená zdražení o více než 300 korun ročně. Navýšení ceny distribuce a DPH znamená navýšení minimálně o sedm korun, což v celoročním vyjádření může být i více než 2000 korun,“ vypočetl.
Zároveň připomněl, že noviny jsou často jediným zdrojem informací zejména pro starší generaci. „Tato cílová skupina bohužel roční navýšení o jeden až dva tisíce korun prostě není schopna v dnešní době absorbovat,“ upozornil.
Tištěné deníky jsou podle generální ředitelky Czech News Center Martiny Říhové i přes pokles prodaných kusů významným zdrojem informací pro stovky tisíc čtenářů.
„Vydavatelství tak dost možná nebudou mít jinou možnost než zvýšení DPH promítnout do ceny, což povede k tomu, že celá řada čtenářů přestane deníky kupovat. Zvýší se tak prostor pro šíření dezinformací, což povede k nárůstu voličů extremistických stran. Vládní koalici se tak povedlo vstřelit si vlastní gól,“ poznamenala Říhová.
Předpokládá, že tyto rostoucí náklady na distribuci novin donutí všechny české vydavatele ke zdražení už letos.
„Zcela reálně nyní zvažujeme zastavení vydávání tištěných novin s denní periodicitou, při akceleraci propadu trhu k 20 a více procentům ročně nejsme schopni tento mediatyp dále dotovat. Dosud jsme si byli plně vědomi naší společenské odpovědnosti, kterou tento mediatyp ve společnosti plní. Je pro nás ale ekonomicky složité za této situace plnit tuto roli dále v plné šíři,“ připojil Nantl.
Upozornil, že redakce Deníku má více než 300 členů po celé zemi a roční náklady na obsah přijdou na více než 200 milionů korun.
„Házení dalších klacků pod nohy v podobě navýšení DPH a následná prohlášení čelných představitelů vlády o zbytnosti tohoto mediatypu ve společnosti nás ale nutně vedou k úvahám o smysluplnosti naší práce,“ dodal Nantl.
Dopady zvýšení DPH budou podle předsedy Syndikátu novinářů Adama Černého o to horší, že následuje po zrušení pozice vládního zmocněnce pro oblast médií, k jehož úkolům mezi jiným patřilo připravit plán boje s dezinformacemi a plán podpory médií, která jsou v Česku v posledních letech pod velkým ekonomickým tlakem, protože příjmy z inzerce se výrazně přesunuly na internet, kde většina výnosů plynula velkým technologickým platformám těžícím ze spojení odkazů na jednotlivá média, aniž jim za vytěžování obsahu platila.
Podle Národního informačního a poradenského centra ministerstva kultury v roce 2021 v Česku vycházelo 5037 tištěných periodik, což je o 430 méně než v předkrizovém roce 2019. Z toho bylo 107 tištěných deníků.
Zvýšení sazby DPH u denního tisku z deseti na 21 procent by znamenalo, že Česko bude mít největší zdanění novin v Evropské unii. Podle údajů Evropské komise je v současnosti nejvyšší sazba DPH na noviny ze zemí EU v Lotyšsku, kde činí 12 procent. Naopak nulové DPH na tištěné noviny platí v Belgii a Dánsku. Na Slovensku a v Rakousku je DPH na noviny deset procent, v Německu je ve výši sedmi procent a v Polsku je osmiprocentní daň na noviny.
