EU nedokáže zachránit Madrid před krachem
Právě sledujeme bod zlomu v krizi eurozóny. Finanční trhy odřízly Španělsko od peněz. List El Economista tvrdí, že experti EU a Mezinárodního měnového fondu už připravují záchranu za 250 miliard eur. Brusel jen velmi těžko dokáže přesvědčit finanční trhy, že je schopen Španělsko zachránit. Nejde jen o to, že je čtyřkou eurozóny s ekonomikou skoro pětkrát větší než řecká. Má bohužel i horší diagnózu. Atény zkolabovaly na krizi státních dluhů. Madrid kolabuje na kombinovanou krizi státních a soukromých dluhů. V podstatě tam zamrzl finanční systém, jako v Americe po pádu Lehman Brothers.
Země eurozóny můžou jistě půjčovat španělskému státu, tak jako půjčují řeckému. Kdo ale půjčí všem těm španělským bankám a firmám? Němečtí a francouzští daňoví poplatníci budou financovat soukromý byznys na Iberském poloostrově?
Španělsko zaplatí vysokou cenu za levné peníze, kterých si od startu eura užívalo. Není snadné obvinit ho z nezodpovědného života nad poměry jako Řecko. Ještě na začátku finanční krize mělo přebytkový rozpočet, nikdy nefalšovalo statistiky, nikdy neporušilo Pakt stability.
Žilo ale bez měnové politiky. Když máte inflaci čtyři procenta a z Frankfurtu úroky ve výši jednoho procenta, nemůžete skončit jinak než v neudržitelných úvěrových bublinách. Žijete roky se zápornými úroky, takže vám de facto platí za to, že si půjčíte. Výsledkem je vybetonovaná země plná opuštěných domů.
Ten problém je v samé podstatě společné měny. Nevyřeší ho žádná přísnější kontrola, ekonomická vláda ani rozpočtová unie. Evropa je tak jiná, že jí jedny sazby nesednou. Kulturní vzorce, odrážející se v síle hospodářského vzestupu a inflace, direktivy nepromění. Krize typu Španělska jsou a budou nedílnou součástí eura.
Čtěte „Nekrachujeme...“ na straně 16
