Londýňané mají k dispozici 5000 kol zaparkovaných ve stojanech samoobslužných půjčoven. Stanou se z nich nadšení cyklisté? Řadě lidí se zdá půjčovné moc vysoké.
LONDÝN/PRAHA „Londýňané se probudili do nové éry,“ hřímal včera pyšně směrem ke kamerám a fotoaparátům novinářů starosta britské metropole Boris Johnson, když slavnostně zahajoval provoz samoobslužných půjčoven kol. Faktem je, že akce, kterou londýnská radnice pod jeho vedením rozjela, nemá svým rozsahem v Británii obdoby. Počínaje včerejškem mají totiž Londýňané k dispozici 5000 speciálně upravených jízdních kol zaparkovaných na 315 stojanech rozmístěných po celém městě.
Aby je mohli používat, musejí si pořídit speciální klíč za 3 libry (cca 90 korun); co se samotného půjčovného týče, první půlhodina je zdarma, za hodinu zaplatíte libru a za den 50 liber. Dosud se do systému přihlásilo kolem 12 tisíc lidí.
Samotná idea není nikterak nová - jen v Británii si lidé podobným způsobem půjčují kola například v Cardiffu nebo v Readingu. Ojedinělý je však široký záběr, s kterým londýnská radnice přišla - podle jejího mluvčího byste v Londýně měli na stojany alias na samoobslužné půjčovny do konce roku, kdy by se měl systém rozrůst ještě o dalších tisíc kol, narazit zhruba každých 300 metrů.
Sám Johnson navíc přiznává, že se inspiroval za hranicemi, hlavně pak ve Francii. V Paříži funguje už třetím rokem systém zvaný Vélib, v rámci něhož je lidem k dispozici na 20 tisíc kol, a to na 1450 místech. „V Evropě je to čím dál úspěšnější věc. Pokud za tím půjdeme jako Francouzi nebo Španělé, může se z bicyklu stát jeden z pilířů veřejné dopravy,“ řekl deníku The Guardian Feroze Rub z firmy, která rozjížděla půjčování kol v Readingu.
Lidi pochopitelně nejvíc zajímá, kde na to radnice bere peníze. Konkrétně ve Francii se celkem úspěšně ujal systém sponzoringu soukromými firmami, jmenovitě například výrobci reklamy (Vélib v Paříži z větší části financovala firma JCDecaux). Ti městu poskytnou buď zadarmo nebo za symbolickou částku kola, ale s tím, že na ně budou moct umisťovat reklamy. V Londýně se podobným způsobem angažovala banka Barclays, která městu na kola přispěla částkou 25 milionů liber. Drtivou většinu nákladů ale nese město - podle odhadů něco mezi 100 až 115 miliony liber.
Příjem z mýta Z čeho to radnice financuje? Zčásti například z mýta, které zavedla pro auta vjíždějící do širšího centra města.
Londýn totiž patří k městům, která se snaží předejít dopravním kolapsům tím, že ze svých ulic vytlačí co největší množství aut, minimálně z centra. Za vjezd do vymezené zóny se platí od února roku 2003 a nutno přitom podotknout, že jde o zónu, do které denně dojíždí za prací přes milion lidí.
Poplatek ve výši 8 liber za auto se vybírá v pracovních dnech od 7.00 do 18.00 hodin (výjimky platí například pro auta s hybridním pohonem). Roční příjmy z mýta podle odhadů dosahují kolem 150 milionů liber.
První kritici systému včera poukazovali mimo jiné na to, že je cena půjčovného moc vysoká, a že se už proto z „Borisových bicyklů“ jak se novince přezdívá, nestane masová věc. Většina z nich ale i tak systému drží palce.
