Díky africkým brokátům se dokázala udržet v zisku i v obtížném loňském roce.
Veba však neusíná na vavřínech a v restrukturalizaci a modernizaci bude pokračovat i nadále, tvrdí generální ředitel textilky Veba Josef Novák.
* LN Letos jste v Brně na srpnovém veletrhu módy, obuvi a koženého zboží Styl a Kabo chyběli. Proč?
Je to výjimka. Veletrhy Styl a Kabo se organizují dvakrát ročně v termínu únor a srpen. Veba až do letoška obsazovala oba termíny, ale pro textilní část veletrhu je srpen trošku nešťastné období. Jednak jsou v tomto měsíci často dovolené a navíc řada zákazníků již letní termín výstavy vynechává. My jsme se rozhodli, že od letošního roku budeme obsazovat jenom únor.
* LN Dá se tedy již považovat vynechávání letního termínu mezi textilními firmami za trend?
Těch firem, které tento termín vynechávají, je již celá řada. My jsme spíše hodně dlouho tomuto trendu odolávali. Navíc Veba je v tuzemsku známá jako výrobce bytového textilu, tedy lůžkovin, ubrusovin, froté všeho druhu, což není úplně snadné skloubit s aktuální módou. Ti, kteří dělají skutečnou módu, přicházejí s dvěma kolekcemi za rok, my obnovujeme kolekci průběžně. Novinky pouštíme zhruba čtyřikrát do roka, proto pro nás ten cyklus veletrhů zima–léto nemá velkou logiku.
* LN Dá se z oděvního průmyslu opisovat do bytového textilu?
Určitě ano. Většinou ty trendy, které se objeví v oděvní módě, ať již se jedná o barevnosti, o styl designu, například zda se nosí minimalismus, nebo přichází retro, tak to se vždy nejdříve objeví v módě a o sezonu či dvě později se to objeví i v bytovém textilu. Takovéto spojení tu určitě je.
* LN Zhruba 90 procent vaší výroby vyvážíte, jak velkou měrou se na vývozu podílí bytový textil?
Podíl vývozu obecně stále roste, ale většinu ho tvoří africký brokát (bavlněná látka, z níž se v Africe šijí tradiční oděvy, pozn. aut.). Bytového textilu vyvážíme jen velmi málo, je to spíše stabilní linie, o jejíž dynamiku bychom se však nemohli opřít. Je to sice náš tradiční sortiment, ale dnes se již opravdu vejde do deseti procent celkových výkonů a tržeb.
* LN Bytový textil se tedy do zahraničí vůbec nevyváží?
Ale ano. Tradiční vazby máme na Slovensko, ale vyvážíme ho i do Německa, Itálie, Řecka, Skandinávie. Bytový textil exportujeme v omezené míře i do Ruska nebo na Ukrajinu. Z těch deseti procent výkonu Veby, které tvoří výroba bytového textilu, jde asi šest dílků na tuzemský trh a čtyři dílky na vývoz.
* LN Chcete tuto linii nějak posílit, nebo v této oblasti skutečně nevidíte tak velký potenciál?
Určitě chceme. V předchozích letech Veba zápasila i s kapacitami, ten africký brokát si říkal o stále větší a větší podíl kapacit ve firmě, protože ten byznys rychle rostl a navíc je efektivnější než ten domácenský textil. To vytvářelo tlak na to, aby se domácenský textil zužoval. Opouštěli jsme takové linie, které byly nejvíce pod tlakem levné výroby a levných dovozů třeba z Asie, ať již to byla výroba vyspělejší Asie, jako je Turecko, nebo ty opravdu levné položky z Pákistánu, Indie nebo Číny. Této konkurenci jsme unikli. Dnes se orientujeme vyloženě na horní segment trhu, jehož rozvoj a expanze v Česku závisí na tom, jak rychle bude růst a bohatnout střední třída. Nejsme výrobce pro lidi, kteří zboží potřebují, ti si kupují to nejlevnější. My neprodáváme tolik zboží, jako emoce. Prodáváme zboží lidem, kteří ho již mají, ale nemají to, které se teď líbí, nemají tu novou kolekci, nový design.
* LN Byl by husarský kousek, kdyby se vám podařilo vyvážet do Číny, která dokáže být zajímavým trhem. Pracujete na tom?
Jinými slovy, to by bylo „mazácké“. Čínský trh určitě bohatne. My dokonce občas vyvážíme na Tchaj-wan. To sice není kontinentální Čína, ale je to svým způsobem Čína. Dodáváme ale i do Singapuru, odkud to zboží putuje dál třeba do Thajska, nebo na Filipíny. Čili takovéto případy existují, ale nemohu říct, že by to byl regulérní, pravidelný obchod, o který bychom se mohli opřít. Je to spíš třešinka na dortu.
* LN Říkáte, že výroba afrického brokátu je efektivnější než bytový textil. Jaký je rozdíl mezi maržemi u těchto dvou linií?
U brokátu jsou marže vyšší v průměru zhruba o čtvrtinu až třetinu.
* LN Loni jste díky africkému brokátu měli rekordní tržby, letos očekáváte pokles o 20 procent. V čem se dynamika brokátu tak liší od ostatních odvětví, na která krize dolehla loni a letos již zaznamenávají oživení?
Africké a pro nás západoafrické ekonomiky nejsou tak globalizované jako ten volný svět. Jejich měny nejsou volně směnitelné, jejich hospodářství není tak otevřené, a proto je přenos globálních potíží zpožděn. Africké země dobře žily z globálního růstu, kdy rostly ceny surovin. Jsou to totiž vývozci surovin všeho druhu. Když ceny surovin klesly, začal se u nich prudce projevovat nedostatek konvertibilních měn, což brání rozvoji obchodu. Navíc hodně Afričanů pracuje v západní Evropě nebo v USA, a to buď v šedé, nebo černé zóně. Získávají tím ale finanční prostředky, které posílají domů a podporují tak své rodiny. V souhrnu jsou to velké peníze a ty pomáhají byznysu. Jakmile začala krize, oni byli první, kdo ztratil práci, a jejich peníze pak v Africe chyběly. Navíc po několika letech nepřetržitého růstu, zhruba od roku 2004, se na africkém trhu s brokáty vytvořila určitá bublina. Ta musela nejdříve prasknout, aby se trh s africkými brokáty mohl opět stabilizovat.
* LN Jak se promítlo snížení výroby o 20 procent do fungování Veby?
Přestože jsme ve výrobě o dvacet procent pod loňskou skutečností, tak to vůbec neznamená, že firma není zisková. Veba je velmi zisková i v letošním roce. Nezápasíme na hranici zisku a ztráty, ani nemáme problémy s likviditou. Naše investice v letošním roce budou dokonce vyšší než loni. To, že vyrábíme o 20 procent méně než loni, znamená, že hlavní kapacity Veby jedou nepřetržitě. Sedm dní v týdnu, 24 hodin denně. Omezení, která jsme udělali, se týkala zejména našich kooperačních partnerů. Dříve nám i přes obrovské investice nestačily naše kapacity a museli jsme si je dokupovat. Tuto spolupráci jsme ukončili jako první. Samozřejmě jsme zlikvidovali i některé staré kapacity, které jsme udržovali jenom proto, že byla konjunktura.
* LN Promítne se dvacetiprocentní pokles ve výrobě stejným dílem i do tržeb a zisku?
V podstatě se to takto promítne do poklesu tržeb. U zisku bych byl ještě opatrný, protože zisk se dá jednorázově zvýšit nebo snížit podle toho, do jakých mašliček si kdo chce tu výroční zprávu zavázat, jestli do růžových, nebo do černých. Řekl bych, že toto je stále ještě věc otevřená a existují zde obě varianty – je možné, že zisk proti loňsku bude třeba poloviční, ale poloviční zisk znamená 50 až 60 milionů korun. Je ale také možné, že se letošní zisk bude dost těsně blížit tomu loňskému a že bude třeba šplhat někam ke stovce.
* LN Jak velkou sumu letos investujete do modernizace?
Letošní investice jsou zhruba 210 až 220 milionů korun. Záleží to ovšem na vývoji kurzu, protože my pro naše technologie nemáme tuzemské dodavatele a musíme je nakupovat za eura.
* LN Nadprůměrná investice...
To je vysoký nadprůměr. Například odpisy u nás představují zhruba 90 milionů korun, takže je to více než dvojnásobek odpisů. Je vidět, že Veba se neustále rozvíjí a modernizuje. Loni jsme investovali zhruba 160 milionů korun.
* LN Do čeho investujete letos a do čeho v příštím roce?
Naše strategické projekty mají horizont zhruba deseti let a ten pak krájíme zhruba na tříletá období. Investice jsou orientovány zejména do modernizace technologie a do zvyšování kapacit pro africké brokáty. Směřují k tomu, abychom mohli dělat takové brokáty, které jsme doposavad dělat nemohli. Protože jsme spolu s jedním nebo dvěma producenty ze západní Evropy na špici pomyslného pelotonu, znamená to brokáty, které se doposud vůbec nevyráběly, které vůbec neexistovaly.
* LN Kolik budete investovat v příštím roce?
V letošním roce otvíráme další tříleté období. Začínáme projekt, který má hodnotu asi 220 milionů korun, nicméně nevidíme důvod ho celý realizovat v příštím roce. Bude rozložen do dvou nebo tří let, rozhodnutí ještě nepadlo. Jsme totiž již nyní hodně zainvestovaní...
* LN Za posledních osm let jste proinvestovali téměř miliardu korun.
Určitě ano, určitě to tak bude. Nebudeme mít proto potřebu tak masivně investovat. Navíc nás budou čekat určité investiční prázdniny, které souvisí s otázkou dořešení vlastnické struktury. Po tu dobu budou muset investice poklesnout, ale určitě nepoklesnou pod hodnotu odpisů.
* LN To znamená minimálně zhruba 100 milionů korun ročně?
Přibližně 80 až 100 milionů korun ročně to určitě každý rok bude.
* LN Letos snižujete i počet zaměstnanců. Je číslo 1100 konečné?
Vživotě není nic konečné. Na začátku devadesátých let jsme měli zhruba až 3400 zaměstnanců a devět fabrik. Tlak na racionalizaci a investice do modernizace jsou u nás trvalé, to je základní páteř našeho podnikatelského záměru. Ten s sebou přináší zvyšování produktivity, bez níž bychom nemohli zvyšovat mzdy tak, jak je zvyšujeme.
* LN To znamená?
To znamená za poslední tři roky o 30 procent, tedy v průměru o deset procent ročně. To je vysoký nadprůměr, a to nemyslím jen v textilu, ale všeobecně. Produktivitu je potřeba zvyšovat i proto, aby růst platů nebyl z podstaty firmy, ale aby si na to firma vydělala. Proto jsme snižovali počet zaměstnanců i v době velkého zvyšování výroby a v době velké konjunktury. Letos, kvůli poklesu výroby, jsme ten tlak na snižování počtu pracovníků museli zvýšit, a proto z Veby odchází zhruba 200 lidí. Na konci letošního roku tak budeme mít zhruba tisícovku zaměstnanců.
* LN A pak se rozhodne dál?
S velkou pravděpodobností, pokud skutečně dojde k oživení na konci letošního roku nebo na začátku příštího roku, budeme muset nepochybně nějaké nové lidi nabrat. Budeme se muset trochu nadechnout, sáhnout po lidech, kteří jsou k dispozici, ale počet zaměstnanců nezvýšíme na tu původní úroveň 1200 lidí. Přesně to teď neumím odhadnout, ale může to být třeba 1050 nebo 1070 lidí.
* LN Za posledních dvacet let se české textilky musely vyrovnat se čtyřmi velkými problémy – kuponovou privatizací a z ní plynoucími nejasnými vlastnickými vztahy, s dopady bankovní krize z roku 1997, otevřením trhu čínským dovozcům a v poslední době s globální krizí. Co bylo největší výzvou pro Vebu?
Určitě jsou ještě jiné problémy. Například posilování koruny. Tento problém jen doplňuje další z těch sedmi ran, které na textilní průmysl přišly. Pro Vebu byla asi největším problémem kuponová privatizace. Veba sice měla výhodu, že si během privatizace udržela integritu a přišla jen o dvě malé fabriky, ale dvě kuponové privatizace měly negativní dopad. Akcie Veby si žily vlastním životem a nakonec skončily u firmy Pyrr, která v roce 2000 vstoupila do konkurzu. Dnes je sice řešení této věci na dohled, ale celých deset let nás doprovázely problémy nejasné vlastnické struktury.
* LN V čem vám nejasná vlastnická struktura ztěžovala podnikání?
To je problém, který se nelíbil ani bankám, které nás financovaly, ani pojišťovnám, které nás pojišťovaly, ani dodavatelům, kteří nám dodávali. Například v roce 2000 bylo současné vedení firmy na několik měsíců totálně odvoláno. Přestože se později vrátilo na své pozice, zanechalo to na firmě stopy. Navíc to, že se to vůbec může stát a že se to může opakovat, stigmatizovalo Vebu v očích bank.
***
Pokud skutečně dojde k oživení na konci letošního roku nebo na začátku příštího roku, budeme muset nepochybně nějaké nové lidi nabrat
ÚSPĚŠNÝ MANAŽER
Josef Novák
* V broumovské textilní firmě pracuje od roku 1978. Od roku 1992 je generálním ředitelem a šéfem představenstva.
* Je rovněž prezidentem profesního společenství ATOK – Asociace textil, oděv, kůže.
* Je spolumajitelem soukromé firmy Incot. Tu založil s dalšími vrcholovými manažery Veby.
* Firma Incot v současnosti drží zhruba 36 procent akcií Veby a právě dojednává nákup dalších přibližně 50 procent textilky.
* Loni činil zisk Veby rekordních 109 milionů korun, více než dvojnásobek zisku z roku 2008. Tržby vzrostly o 17 procent na dvě miliardy korun.
