V odpovědi Ivanu Gabalovi (Sen o kompetentních novinářích, Lidové noviny 23. března) nechceme polemizovat s jeho snem, ale chceme uvést na pravou míru některé jeho výroky.
Pro Českou televizi neměří preference jenom agentura SC&C, ale výsledky jsou získávány dvěma agenturami: SC&C a STEM. A můžeme ujistit pana Gabala, že v prvních pěti regionálních výzkumech se tyto agentury od sebe u stranických preferencí ani u volebního modelu statisticky významně nelišily.
Ivan Gabal jako sociolog a majitel výzkumné agentury jistě ví, že výzkumná metoda má svá omezení a že bohužel věda nepřišla na to, jak všechna tato omezení překonat. Proto ve výzkumech veřejného mínění fungují statistické chyby, pracují tazatelé, vybírají se lokality i jednotlivci a proto může nastat i případ, který popisuje, že jeden nebo dva hlasy ve výzkumu znamenají nedosažení zvolené hranice. A je jedno, jak je tato hranice stanovena - zda pět, nebo tři procenta. Na jedné straně je v jeho polemice deklarována diskriminace stran mezi třemi a pěti procenty, ale zřejmě zcela v pořádku je to se stranami pod tři procenta (přání otcem myšlenky?).
Nelibost z poslů nepříjemných zpráv Výzkumná pravidla, a to autor zřejmě ví, platí pro všechny subjekty, a tudíž bez ohledu na to, o kterou stranu se jedná. Náhoda při výběru (nikoliv při „výběru“, o kterém pan Gabal psal a který praktikuje pravděpodobně sám) funguje tak, že když je někdo těsně kolem hranice pěti procent, tak se přes tento limit jednou dostane a jednou nedostane. Ostatně v rámci statistické chyby ani ten, kdo dostane přes pět procent, nemusí ve skutečnosti takové preference voličů mít.
Pan Gabal chce postavit náhodný proces před soud a to považujeme za velmi kuriózní názor. Náznaky a názory Ivana Gabala jsou v těchto bodech přinejmenším neprofesionální. Nelibost z poslů nepříjemných zpráv je známá. Snaha nahradit problémy uvnitř stran, ztrátu voličů a absenci přesvědčivých koncepcí diskusí o zavedených postupech, se tu opakuje při každých volbách.
O autorovi| Irena Bártová, ředitelka SC&C
