7. února 2018 15:02 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Výzkum: Nejméně vstřícný postoj k Romům a Židům mají lidé z Prahy

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
Ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ilustrační foto. | foto: MAFRA - Tomáš Krist

PRAHA Nejméně vstřícný postoj k Romům a Židům mají v Česku překvapivě lidé z Prahy. Zatímco ve většině zemí se ukazuje, že předsudků ubývá ve velkých městech, s vyšším vzděláním a u mladších lidí, v Česku to tak úplně neplatí.

Ukázaly to výsledky výzkumu o vztahu k Romům a Židům, který provedl Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) spolu se sociology.

Autoři vycházeli z výzkumů veřejného mínění o sympatiích k Romům a Židům a o ochotě vedle nich bydlet. Zaměřili se na to, jak se do postojů promítá věk, vzdělání či velikost bydliště.

Podle zjištění jsou Romové i Židé nejvíc nesympatičtí obyvatelům hlavního města. Negativní vztah k Romům má v Čechách i na Moravě 76 procent lidí, v metropoli pak 82 procent. Židé jsou nesympatičtí 27 procentům Pražanů a Pražanek, pětině Moravanů a 15 procentům Čechů.

Nejméně sympatií mají vysokoškoláci

Zatímco ve většině zemí se ukazuje, že s vyšším vzděláním předsudků ubývá, v Česku absolvování škol takovou roli vždy nehraje. Podle autorů by to mohlo napovídat, že český vzdělávací systém k toleranci a překonávání stereotypů nepřispívá tak účinně jako v západních státech či ve Skandinávii.

Romové jsou víc nesympatičtí lidem s maturitou než těm, kteří jsou vyučení či mají základní vzdělání. Nejméně sympatií k romské menšině pak mají vysokoškoláci. Naopak nejvíc sympatií vůči Romům měli lidé se základním vzděláním. K Židům mají pozitivnější vztah vysokoškoláci a osoby se základním vzděláním, nejméně sympatií projevují vyučení a po nich lidé s maturitou. S vyšším vzděláním klesá pravděpodobnost, že Židé budou nesympatičtí, uvedli autoři.

Podle výsledků se hodnocení Romů u lidí různého věku příliš neliší. Židé jsou pak nejvíc nesympatičtí mladým do 29 let, nejvíc sympatičtí naopak seniorům a seniorkám. Výrazné rozdíly nejsou v názorech mužů a žen.

Nespokojenost s vlastním životem

Pozitivněji Židy hodnotí lidé, kteří víc důvěřují ústavním institucím. S vyšší důvěrou přibývá kladného hodnocení. Vůči Romům přibývá negativních postojů tehdy, pokud lidé politikům nevěří.

Podle vědců se v předsudcích a negativních postojích někdy odráží nespokojenost s vlastním životem. Lidé, kteří jsou spokojenější, mají k Židům pozitivnější vztah. U Romů to ale úplně neplatí. Nejvíc nesympatičtí jsou lidem, kteří nejsou ani spokojeni, ani nespokojeni.

Romové byli nesympatičtí 79 procentům dotázaných, kteří pracovali ve veřejné správě. Negativní postoj měly dvě třetiny učitelů, 85 procent pracovníků veřejných a sociálních služeb či 71 procent zdravotníků. Počty dotázaných byly ale velmi malé, takže výsledky nemusejí být přesné.

„V případě vztahů k Romům a Židům patří školství k oblastem, kde je nejmenší míra nesympatie vůči oběma skupinám. Kategorie veřejná správa, obrana, sociální pojištění naopak u Romů vykazuje obdobnou míru nesympatie jako ostatní zaměstnání a respondenti neuvedli vůbec žádnou míru sympatií,“ uvedli autoři.

Jediný lék: přátelství

Podle výzkumu z roku 2016 celkem 62 procent lidí řeklo, že by nechtělo bydlet vedle rasistů. Současně by ale 58 procentům dotázaných vadil romský soused, sedmi procentům pak soused židovský. Roma v sousedství by nechtěli hlavně starší lidé, Židy naopak mladí do 29 let. Čím má člověk vyšší vzdělání, tím méně je podle autorů pravděpodobné, že by nechtěl vedle Židů bydlet. Romského souseda by nejčastěji nechtěli vyučení a lidé s maturitou.

Ochota mít Romy za sousedy roste ve větších městech. U židovských sousedů to ale neplatí. Nejméně je chtějí mít Pražané a lidé z měst mezi tisícovkou a 5000 obyvatel.

Negativní postoje vůči Romům jsou podle autorů ve společnosti velmi silně ukotveny. Různé faktory na ně nemají prakticky vliv. Jediné, co vztah posouvá k lepšímu, je to, pokud se lidé s někým z Romů znají či přátelí.

ČTK

Najdete na Lidovky.cz