ASTRONOMIE
BERKELEY, USA Nejhonosnějším planetárním prstencem ve sluneční soustavě se nepochybně pyšní Saturn, ale podobnou ozdobu má i (po diskvalifikaci Pluta) druhá nejvzdálenější planeta od naší hvězdy, Uran. Její prstence jsou jen špatně viditelné a astronomie je objevila až v roce 1977. V letošním roce se hvězdářům a teleskopům poprvé nabídla možnost sledovat prstence Uranu v postavení přímo kolmo na Zemi. K této události dochází totiž jednou za 42 let. Prstence jsou během ní snadněji pozorovatelné, protože jinak jsou jen velmi slabé. Vlastně bychom měli hovořit o „událostech“: vzhledem k rozdílům v rychlosti oběhu Uranu a Země kolem Slunce se tato příležitost v jediném roce naskytla hned dvakrát: 3. května a 16. srpna. Až nyní ovšem byly v časopise Science zveřejněny snímky pořízené při této vzácné příležitosti týmem z univerzity v Berkeley s pomocí havajského teleskopu Keck II. Ukazují, jak proměnlivé prstence jsou. Oproti roku 1986, kdy snímky téhož úkazu pořídila sonda Voyager 2, zmizel nejslabší prstenec a místo něj se objevil jiný. „Pokud se původní prstenec nějakým záhadným způsobem nepřesunul,“ podivoval se jeden z členů pozorovacího týmu Mark Showalte ze SETI Institute v rozhovoru pro časopis New Scientist.
