Termín „pozitivní kolonizace“ v titulu knihy Marka Michela je záměrně provokativní. Evokuje rozruch, který dokáže koloniální minulost vyvolat pokaždé, když se o ní začne „objektivně“ mluvit. Francouzská přítomnost v západní Africe přispěla k rozvoji a kultivaci zaostalých území, ale sebrala jim nezávislost. To byl neuralgický bod celého projektu. Žádná kolonizace nemohla být proto pozitivní, byť nabízela řadu výhod. Moderní dopravu, zdravotnictví a vzdělání. Nedělala to ovšem výhradně pro dobro kolonizovaných. Zájem o vlastní profit nikdy neztratil prvořadost. Autor sleduje kolonizační proces v časovém horizontu ohraničeném dobou prvních francouzských průzkumů afrického kontinentu a konáním věhlasné pařížské Koloniální výstavy v roce 1931. Přehmaty Evropanů v Africe nezastírá, stejně jako nezpochybňuje upřímné zanícení prvních objevitelů, geografů a misionářů.
Michelova kniha volá po skoncováním s „postkoloniálními studiemi“. Limit této výzkumné orientace spočívá v tom, že staví kolonialismus naroveň s jinými formami nadvlády a útlaku. Takový přístup se přežil. Kolonizace je dějinným fenoménem, který sice přinesl africkým zemím „traumatizující napojení“ na světové dějiny, ale zároveň je úplně nepřipravil o vlastní kulturní tradice a původní hodnoty. Pokud se výklad kolonizace omezí výlučně na útlak, narůstá riziko, že Afričané zapomenou na vlastní minulost a opomenou otázku, proč se zrodilo evropsko-africké soužití a jak se utvářelo.
Snahy vyvažovat zaujatě negativní pohled na koloniální dějiny pojmem „pozitivní kolonizace“ mají svou stinnou stránku. Strhávají diskusi o minulosti do ideologickopolitické roviny. Propůjčují navíc věrohodnost fantasmagoriím o nových koloniích na území dnešní Francii. Mají to být předměstské čtvrti, v nichž potomci přistěhovalců z Afriky představují „domorodce republiky“, nové bezprávné a zotročené „sociální nespravedlností“ a „rasismem“.
Boj proti rasismu a sociální nerovnosti je bezesporu oprávněný. Báchorky o minulosti, pěstující mýtus o dějinách ukradených kolonialismem, přitom nepotřebuje. „Dějiny nám neberou kolonizátoři, nýbrž my sami, když si je nedokážeme přivlastnit,“ napsal kdysi Leopold Senghor, senegalský básník, filozof a politik.
***
LITERATURA FAKTU ČESKY
NEVYŠLO Essai sur la colonisation positive
Marc Michel Vydala Librairie Académique Perrin, Paris 2009. 417 stran.
